Ramat Jochanan

Leží v nadmořské výšce 51 metrů v úrodném Zevulunském údolí, poblíž Haifského zálivu cca 8 kilometrů od břehů Středozemního moře.

Vesnice se nachází cca 2 kilometry jihovýchodně od města Kirjat Ata, tedy na okraji aglomerace Haify, respektive konurbace satelitních měst zvaných Krajot. Leží cca 12 kilometrů východně od centra Haify a cca 85 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu. Ramat Jochanan je situován v hustě osídleném a zároveň zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Kibuc obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je smíšené. Zatímco na západ ležící aglomerace Haify je převážně židovská, na východní straně začínají pahorky Dolní Galileji s výrazným podílem izraelských Arabů a Drúzů. 4 kilometry severovýchodně od Ramat Jochanan je to například arabské město Šfaram.

Ramat Jochanan je na dopravní síť napojen pomocí lokálních komunikací v rámci města Kirjat Ata. Východně od obce probíhá obloukem dálnice číslo 70, která vybíhá z Haify k severu, až do města Šlomi u libanonských hranic.

Obilné silo, fotografie z přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol.

Ramat Jochanan byl založen v roce 1932.[2] Podle jiných pramenů už roku 1931.[3] Vesnice je pojmenována po Janu Smutsovi, který jako předseda vlády Jihoafrické unie (nynější Jihoafrická republika) byl podporovatelem sionismu.[4]

Zakladateli kibucu byla skupina absolventů zemědělského kurzu v Mikve Jisra'el, kteří od roku 1924 utvořili osadnické jádro pobývající dočasně v zemědělské osadě Metula u libanonských hranic. Zpočátku byla osada nazývána Ramat ha-Cafon (רמת הצפון). Roku 1940 kvůli rozkolu v politické struktuře kibucového hnutí došlo k rozkolu i mezi obyvateli Ramat Jochanan a část z nich odešla do kibucu Bejt Alfa, odkud zase část osadníků zamířila sem.[4] Ve 40. letech 20. století prodělal v Ramat Jochanan vojenský výcvik Jicchak Rabin – pozdější náčelník generálního štábu a izraelský premiér.

Během války za nezávislost v roce 1948 probíhaly v okolí kibucu boje mezi židovskými silami a arabskými dobrovolnickými jednotkami Fauzího al-Kaukdžího.[4] V dubnu 1948 se drúzská jednotka v rámci Kaukdžího armády pokusila neúspěšně o dobytí kibucu. Následně došlo k podpisu dohody o neútočení mezi Haganou a Drúzy.[5] Drúzské jednotce při útoku na Ramat Jochanan velel Šahib Wahab. Bitva o kibuc trvala dva dny.[6]

Roku 1949 měl kibuc Ramat Jochanan už 468 obyvatel a rozkládal se na ploše 2900 dunamů (2,9 kilometrů čtverečních).[7]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a průmyslu.[4]

Obyvatelstvo kibucu Ramat Jochanan je většinově sekulární.[3] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v kibucu Ramat Jochanan Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 912 lidí. Během roku 2014 populace vzrostla o 3,1 %.[1]