Rakov (Bernartice)
Rakov je malá vesnice, část obce Bernartice v okrese Písek. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Bernartic. Je zde evidováno 34 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[3]
Rakov | |
---|---|
Dům ve vsi | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Bernartice |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°20′28″ s. š., 14°21′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 35 (2011)[1] |
Katastrální území | Rakov u Svatkovic (1,65 km²) |
PSČ | 398 43 |
Počet domů | 30 (2011)[1] |
Rakov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 160067 |
Kód k. ú. | 760064 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rakov leží v katastrálním území Rakov u Svatkovic o rozloze 1,65 km2.[4]
Historie
Dřívější používaný název byl Rákov.[5] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1387.[6] Ve 14. století patřil Rakov k podolskému majetku vladyků z Ratají. Po koupi podolského majetku (1440–1445) Janem Bechyně z Lažan byla ves připojena k bernartickým statkům. Roku 1477 při dědickém dělení majetku připadl Rakov společně s Podolím, s Borovany a s polovinou Bernartic Burianovi z Lažan a Bechyně. Mezi další majitele patří Jiřík Bechyně z Lažan, v roce 1553 Adam Bechyně z Lažan. Zmínky o rodu Bechyňů z Lažan pokračují až do 9. února 1623, kdy vnuk Adama Bechyně Oldřich Bechyně z Lažan prodal před konfiskací část svého majetku jezuitské koleji svatého Klimenta na Starém městě pražském. Další osudy Rakova byly totožné s osudem nedalekých Bernartic.[5]
Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1898.[5]
V roce 1930 zde bylo třicet popisných čísel a 141 obyvatel. Školou patřil Rakov do Slabčic. Farní úřad, lékař, pošta a četnictvo byly v Bernarticích.[5]
Památky
- Kaple na návsi je zasvěcena Andělu Strážnému a pochází z roku 1895. Nad vchodem do kaple je tento nápis: Anděle Boží strážce můj! Rač mě řiď a napravuj.[8]
- Rodný dům spisovatele Karla Kálala je čp. 1. Na domě byla ještě za jeho života 25. 5. 1930 odhalena bronzová pamětní deska. Na desce je tento nápis: Zde se narodil Karel Kálal, spisovatel, 9. 1. 1860.[5]
Rodáci
- V domě čp. 1 se narodil 9. ledna 1860 Karel Kálal, učitel a spisovatel.[5]
Galerie
- Kaple na návsi zasvěcená Andělu Strážnému
- Výklenková kaple
- Rodný dům K. Kálala
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 189.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 209.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224.
- HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 62. [dále jen Hladký].
- "Hladký", Kapličky, boží muka, str. 102.
Literatura
- CEJNAROVÁ, Irena. Pamětní kniha obce Rakov. Písek: Prácheňské nakladatelství Písek, 2012. 477 s. ISBN 978-80-86566-54-2.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Rakov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Rakov u Svatkovic na webu ČÚZK