Radovan Karadžić
Radovan Karadžić, srbsky Радован Караџић (* 19. června 1945 Petnica u Nikšiće[1], Socialistická republika Černá Hora) je bosenskosrbský politik, básník a psychiatr, politický vůdce bosenských Srbů během občanské války v Jugoslávii. Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války dopustila.
| Radovan Karadžić Радован Караџић | |
|---|---|
 Radovan Karadžić v březnu 1994 | |
| 1. prezident Republiky srbské | |
| Ve funkci: 7. dubna 1992 – 19. července 1996 | |
| Předchůdce | pozice vytvořena |
| Nástupce | Biljana Plavšićová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Srpska demokratska stranka |
| Narození | 19. června 1945 (76 let) Petnica u Nikšiće, Socialistická republika Černá Hora, Socialistická federativní republika Jugoslávie |
| Národnost | srbská |
| Choť | Ljiljana Zelen Karadžić |
| Alma mater | Univerzita v Sarajevu Kolumbijská univerzita |
| Zaměstnání | psychiatr, politik |
| Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii se zodpovídal z celkem 11 zločinů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.[2] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti, včetně případu srebrenického masakru a dne 20. března 2018 byl zpřísněn trest na doživotí[9]. Jeho soudní proces byl považován za jeden z nejdůležitějších případů týkajících se válečných zločinů od konce druhé světové války.[3]
Životopis
Karadžić se narodil ve vesnici Petnica. Jeho otec Vuko byl obuvník a krejčí. Karadžićova rodina pochází původem z Kosova, poté žila v Lijevoj Rijeci, Banjanima a pod Durmitorem. Základní školu už ale Radovan dokončil v Nikšići. Když mu bylo 15 let, odešel do Sarajeva a začal studovat medicínu na střední škole. Později byl přijat i na lékařskou fakultu (se zaměřením na neuropsychiatrii) v Sarajevu. Část studia absolvoval i v USA. Pracoval v sarajevské nemocnici jako psychiatr (odborník na deprese).
Oženil se s Ljiljanou Zelen-Karadžić a má dceru Sonju a syna Sašu. Je srbské národnosti – vyznává pravoslaví a jeho křestní světec je archanděl Michael. První knihu napsal roku 1966. Roku 1987 strávil 11 měsíců ve vězení.[4] pro podezření ze zpronevěry státních peněz (stavba chaty v Pale), ale byl propuštěn pro nedostatek důkazů.
Politická činnost
Politikou se začal intenzivně zabývat roku 1989, kdy byl zvolen za předsedu Srbské demokratické strany. Považoval se za velice trpělivého, stabilního a hbitého vyjednávače. Dne 12. května 1992 byl zvolen předsedou bosenské Republiky srbské a zůstal ve funkci do 30. června 1996. Pod tlakem tehdejší srbské vlády a světa Karadžić s nevolí přijal Vance-Owenův mírový plán, který pak parlament Republiky srbské přijal. To zapříčinilo naprostou blokádu Republiky srbské ze strany Jugoslávie.
Válečné zločiny
Spolu s Ratkem Mladićem je považován za hlavního iniciátora a viníka válečných zločinů, kterých se srbská strana za války v Bosně dopustila. On i Mladić byli stíháni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro iniciování a organizování řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy.
Radovan Karadžić byl po 13 letech dopaden a zatčen srbskou policií 21. července 2008.[5] Žil s falešnou identitou jako léčitel Dragan Dabić, který pracoval na soukromé klinice v Bělehradě.[6] Karadžić byl 30. července 2008 letecky dopraven do věznice v Haagu.[7] 31. července 2008 Karadžić poprvé předstoupil před soudce a vyslechl si obvinění. Využil možnosti lhůty 30 dnů pro prostudování obžaloby, než se vyjádří, zda se cítí vinen, či nevinen.[8] Dne 5. listopadu 2009 soud odročil proces o 4 měsíce, aby si Karadžić mohl prostudovat přes 1,3 miliónu stránek soudních dokumentů.
Karadžić byl obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Šlo zejména o jeho odpovědnost za masakr ve Srebrenici, při němž Srbové povraždili přes 8000 muslimských mužů a chlapců. Karadžić však tvrdil, že o masakru vůbec nevěděl, neboť před ním byl zatajen.[2] Obviněn byl také z iniciování etnických čistek nebo z událostí při obléhání Sarajeva, kde zahynulo asi 10 000 lidí.
V říjnu 2014 Karadžić uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské", trestní odpovědnost však odmítl. Podle jeho názoru se neprokázalo, že by byl organizátorem válečných krutostí.[2]
Žalobci pro něj požadovali doživotí.[9] Dne 24. března 2016 byl odsouzen ke čtyřiceti letům nepodmíněně na základě deseti prokázaných obvinění z jedenácti.[3] Odvolací haagský soud rozhodl dne 20. března 2019 o zpřísnění trestu na doživotí.
Reference
- Informace o Karadžićovi na stránkách OSN
- Srebrenický masakr mi zatajili. Nic jsem nevěděl, vzkázal Karadžić soudu. Lidovky.cz [online]. 2014-10-2. Dostupné online.
- Karadzic jailed for Bosnian Srebrenica genocide. BBC News [online]. 2016-03-24 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online.
- Článek o Karadžićovi na stránkách encyklopedie Britannica
- http://www.novinky.cz/clanek/145479-v-srbsku-zatkli-radovana-karadzice.html
- http://www.novinky.cz/clanek/145515-karadzic-pred-zatcenim-pracoval-jako-lekar-pod-falesnym-jmenem.html
- Karadžić je ve věznici haagského soudu
- Karadžić: Mám neviditelného rádce
- Trest pro Karadžiče? Jedině doživotí, hlásí obžaloba. ČT [online]. 2014-9-26. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radovan Karadžić na Wikimedia Commons 
Zpráva Srbové zatkli Radovana Karadžiče ve Wikizprávách- Karadžič před soudem, speciál zpravodajského serveru aktuálně.cz
- International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia oficiální stránky mezinárodního tribunálu (v několika jazycích)
- (anglicky)Karadzic protected by US until he broke 'deal': Belgrade report
- Odnepaměti: překlad několika básní z rané Karadžićovy sbírky v měsíčníku Plav 7-8/2008, ze srbštiny přel. Jakub Novosad.
