Radíkov (Olomouc)

Radíkov je vzdálen asi 10 km severovýchodně od centra Olomouce, leží v nadmořské výšce 360 až 444 m n. m. a je ze všech stran obklopen lesy. Katastrální výměra (k. ú. Radíkov u Olomouce) činí 73,89 ha, z toho je 65 ha zemědělské půdy, 2,1 ha vodní plochy a 2,8 ha lesa. V katastru obce je více než 100 chatových objektů, oblast je bez průmyslové výroby, zemědělská výroba je soukromá (většinou ZD Unčovice).

Starší pečeť obce

Ve znaku obce je sv. Jiří na koni probodávající draka, na zemi po okrajích jsou siluety smrků, v pozadí radíkovská rozhledna. V pečeti obce je již jen tento jezdec a drak.

Existence osady je nepřímo doložena k roku 1260, ale až v latinské listině z roku 1365 je zmíněna osada pod názvem Radyekow. Původně ji vlastnili premonstráti z kláštera Hradisko, roku 1601 se jejím majitelem stala jezuitská kolej v Olomouci, která za to klášteru přenechala dvůr v Droždíně, ovšem po zrušení jezuitského řádu roku 1773 připadla prostřednictvím Studijního fondu státu. V roce 1782 ji premonstráti z Hradiska odkoupili od státu zpět, ale už o dva roky později byl zrušen i klášter a Radíkov se stal opět majetkem státu. Roku 1788 vznikl základ vlastní obce parcelací původního klášterního dvora mezi nově příchozí familianty.[2]

Samostatnou obcí se Radíkov stal v roce 1850. Farností, školou, četnickou stanicí, poštou apod. nicméně spadala pod Svatý Kopeček. Počet obyvatel postupně rostl, ještě k roku 1834 je doloženo 194 obyvatel a 26 domů, na počátku 20. století zde 304 obyvatel a v období první republiky se uvádí 338 obyvatel. Vždy zde žili převážně Češi. V letech 1870 až 1873 byla zřízena pevná vojenská cesta ze Svatého Kopečku k Radíkovu, v témže období byla také budována Radíkovská pevnůstka (dokončena 1865, po roce 1922 zde byl pyrotechnický závod Karla Schottaka[3]).[2] Roku 1892 byl založen Sbor dobrovolných hasičů Olomouc-Radíkov.

Po vzniku Československa byl u obce otevřen kamenolom a roku 1927 podnik na těžbu hlíny. K roku 1935 byla dokončena elektrifikace obce a až v roce 1949 zřízeno telefonní spojení. O pět let později bylo zavedeno pravidelné autobusové spojení z Olomouce a následující rok se v západní části obce vystavěla chatová kolonie. Mezi roky 1967 až 1974 obec řídil společný Místní národní výbor Kopeček-Radíkov, poté byly obě vesnice k 1. červenci 1974 připojeny k Olomouci. Mezi roky 1972 a 1979 došlo ke stavbě radíkovské vysílací věže,[2] v roce 1997 byla vybudována naučná stezka Svatý Kopeček a k roku 2000 dokončena plynofikace.

Fort č. II. (Radíkovská pevnůstka) je pevnůstka na kótě 443,5 m n. m. Byl postaven v letech 1870–1876 jako permanentní fort festu (skupiny fortů) Svatý Kopeček, součásti pevnostního systému Olomouce. Z této plánované skupiny čtyř fortů byl ale nakonec postaven jako jediný. V současnosti je v jeho blízkosti retranslační stanice (telekomunikační věž o výšce 75 m zvaná Radíkovská rozhledna), výletní restaurace s názvem Pod věží a chatový tábor. Všechny tyto objekty včetně fortu se však již fakticky nacházejí na katastru místní části Lošov.[3]

• 
  Radíkovská pevnůstka
• 
  Telekomunikační věž