RBMK

Nedokončený pátý blok v Kursku je jedinečný tím, že obsahuje osmihranné grafitové bloky, což byl jeden z prvků reaktoru MKER, avšak nejedná se o plnohodnotný MKER z důvodu, že ten už měl mít kontejnment, což Kursk 5 neobsahuje.[2] MKER reaktor měl být nástupce RBMK reaktorů po jejich odstavení, například v Leningradě, ale po rozpadu SSSR byla upřednostněna další evoluce reaktorů VVER 1000 - AES 91 a později VVER 1200 - AES-2006. RBMKP-2400 bylo plánováno postavit v Kostromské, známé též jako Centrální jaderné elektrárně.

Reaktor RBMK je charakteristický tím, že palivové kazety jsou uloženy ve vzájemně nezávislých kanálech. Do těchto kanálů je čerpána voda, která se teplem z jaderné reakce ohřívá a její výsledná směs s párou proudí do separátorů, odkud je samotná pára vedena do turbín. Po vykonání práce a ochlazení se opět v kapalné formě čerpá zpět do reaktoru.

Voda primárně působí jako chladivo a médium pro přenos energie, ne jako moderátor jaderné reakce. K tomu slouží grafitová vyzdívka – grafitové nitro reaktoru. K regulaci výkonu jsou použity řídicí tyče (obsahující bor a v některých implementacích s konci z grafitu), které se zasouvají do aktivní zóny a regulují tok neutronů. Grafitové konce byly zamýšlené pro umožnění pozitivní regulace (lehké zvýšení výkonu) a až poté se případně uplatnila bórová část pohlcující neutrony – tím se naopak snižuje reaktivita. Tento typ reaktoru má však v některých specifických podmínkách kladnou hodnotu reaktivity, což znamená, že reaktor může zvyšovat svůj výkon bez zásahu z vnějšku. To je způsobeno tím, že jak se voda mění v páru, přestává pohlcovat neutrony, štěpná reakce se díky moderujícímu grafitu zrychluje, teplota dále stoupá a stále více vody se mění na páru.

Počet palivových kanálů tohoto typu reaktoru je variabilní a závisí na konstrukci a zamýšleném celkovém výkonu. Dále jsou v jádře umístěny přídavné chladicí kanály a kanály regulačních tyčí. Všechny tyto kanály jsou vlastně dutiny v masivní grafitové vyzdívce reaktoru. Z toho vyplývá, že celé řešení má velké nároky na prostor – v případě Černobylské elektrárny průměr cca 12 m a výška cca 7 m.

Konstrukční vlastností je možnost výrazné kolísavosti rozložení neutronového toku v reaktoru – za určitých podmínek mohou současně existovat oblasti, kde probíhá bouřlivá štěpná reakce a oblasti s prakticky nulovou aktivitou. To může být výhodou, kdy při výměně paliva není nutná kompletní odstávka. Vyhořelé palivové kazety se „jednoduše“ vytáhnou a nahradí novými. Na druhou stranu tato vlastnost zvyšuje reakční nestabilitu reaktoru a zvyšuje nároky na obsluhu. Další výhodou je, že reaktor je tzv. plodivého typu, čili při reakci vzniká, krom jiných produktů, plutonium, které je možné z vyhořelého paliva extrahovat a použít pro výrobu jaderných zbraní. Dále reaktor nemá zásadní požadavky na stupeň obohacení paliva izotopem U-235 a existovaly i plány pro použití čistě přírodního uranu.

Další důležitou vlastností je připojení turbíny na primární chladicí okruh. To sice umožňuje levnější stavbu a efektivnější využití vzniklého tepla, ale v případě poruchy na turbínové sekci může dojít daleko snáze k úniku radioaktivních látek do objektu elektrárny, případně do okolí, než je tomu u elektrárny (reaktoru) typu VVER.

Typické parametry reaktoru RBMK s výkonem 1000 MW:

• obohacení uranu izotopem U-235 na 1,8 %
• rozměry aktivní zóny – 11,8 m v průměru a 7 m na výšku
• počet kanálů 1693, z toho 211 kanálů s bórovými (dříve s grafitovou špičkou) tyčemi
• tlak nasycené páry 6,9 MPa
• teplota parovodní směsi na výstupu z reaktoru 284 °C

Následující seznam zahrnuje lehkou vodou chlazené reaktory s grafitovým moderátorem – reaktory typu RBMK, jeho menší verzi EGP-6 a předchůdce AM a AMB. S výjimkou nedokončených reaktorů lze detailnější údaje včetně statistik využití a množství dodané elektrické energie najít v informačním systému PRIS spravovaném Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (ze kterého údaje v tabulce pocházejí).

Legenda:

Název	Typ reaktoru	Zahájení stavby	Připojení k síti	Stav	Čistý výkon (MWe)	Hrubý výkon (MWe)	Tepelný výkon (MWt)
APS-1 Obninsk	AM-1	1. ledna 1951	27. června 1954	uzavřen 29. dubna 2002	5	6	30
Bělojarsk-1	AMB-100	1. července 1958	26. dubna 1964	uzavřen 1. ledna 1983	102	108	286
Bělojarsk-2	AMB-200	1. ledna 1962	29. prosince 1967	uzavřen 1. ledna 1990	146	160	530
Bilibino-1	EGP-6	1. ledna 1970	12. ledna 1974	uzavřen 14. ledna 2019	11	12	62
Bilibino-2	EGP-6	1. ledna 1970	30. prosince 1974	uzavřen 2019, znovu spuštěn 2020 a licence prodloužena do 2025 [3]	11	12	62
Bilibino-3	EGP-6	1. ledna 1970	22. prosince 1975	v provozu (plánované uzavření v roce 2020)	11	12	62
Bilibino-4	EGP-6	1. ledna 1970	27. prosince 1976	v provozu (plánované uzavření v roce 2021)	11	12	62
Černobyl-1	RBMK-1000	1. března 1970	26. září 1977	uzavřen 30. listopadu 1996	740	800	3200
Černobyl-2	RBMK-1000	1. února 1973	21. prosince 1978	uzavřen 11. listopadu 1991 (požár v turbínové hale)	925	1000	3200
Černobyl-3	RBMK-1000	1. března 1976	3. prosince 1981	uzavřen 15. prosince 2000	925	1000	3200
Černobyl-4	RBMK-1000	1. dubna 1979	22. prosince 1983	zničen při havárii 26. dubna 1986	925	1000	3200
Černobyl-5	RBMK-1000	1981	-	výstavba zastavena v roce 1988; definitivní ukončení projektu v roce 1991	950	1000	?
Černobyl-6	RBMK-1000	1983	-	výstavba zastavena v roce 1988; definitivní ukončení projektu v roce 1991	950	1000	?
Ignalina-1	RBMK-1500	1. května 1977	31. prosince 1983	uzavřen 31. prosince 2004	1185	1300	4800
Ignalina-2	RBMK-1500	1. ledna 1978	20. srpna 1987	uzavřen 31. prosince 2009	1185	1300	4800
Ignalina-3	RBMK-1500	1985	-	výstavba zrušena v roce 1988 (rozebrán)	1380	1500	?
Ignalina-4	RBMK-1500	-	-	plán zrušen v roce 1988	1380	1500	?
Kostroma-1	RBMK-1500	1980	-	výstavba zrušena v roce 1986 (v 90. letech neúspěšné pokusy o restart)	1380	1500	?
Kostroma-2	RBMK-1500	1980	-	výstavba zrušena v roce 1986 (v 90. letech neúspěšné pokusy o restart)	1380	1500	?
Kursk-1	RBMK-1000	1972	19. prosince 1976	uzavřen 19. prosince 2021[4]	925	1000	3200
Kursk-2	RBMK-1000	1973	28. ledna 1979	v provozu (plánované uzavření v roce 2024)	925	1000	3200
Kursk-3	RBMK-1000	1978	17. října 1983	v provozu (plánované uzavření v roce 2029)	925	1000	3200
Kursk-4	RBMK-1000	1981	2. prosince 1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2031)	925	1000	3200
Kursk-5	RBMK-1000	1. prosince 1985	-	prototyp RBMK s několika vylepšeními; výstavba zrušena v roce 2012[5]	925	1000	3200
Kursk-6	RBMK-1000	1. srpna 1986	-	výstavba zrušena v roce 1993[5]; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě[6]	925	1000	3200
Leningrad-1	RBMK-1000	1. března 1970	21. prosince 1973	uzavřen 21. prosince 2018[7]	925	1000	3200
Leningrad-2	RBMK-1000	1. června 1970	11. července 1975	uzavřen 10. listopadu 2020	925	1000	3200
Leningrad-3	RBMK-1000	1. prosince 1973	7. prosince 1979	v provozu (plánované uzavření v roce 2025)	925	1000	3200
Leningrad-4	RBMK-1000	1. února 1975	9. února 1981	v provozu (plánované uzavření v roce 2026)	925	1000	3200
Smolensk-1	RBMK-1000	1. října 1975	9. prosince 1982	v provozu (plánované uzavření v roce 2028)	925	1000	3200
Smolensk-2	RBMK-1000	1. června 1976	31. května 1985	v provozu (plánované uzavření v roce 2030)	925	1000	3200
Smolensk-3	RBMK-1000	1. května 1984	17. ledna 1990	v provozu (plánované uzavření v roce 2050)	925	1000	3200
Smolensk-4	RBMK-1000	10. ledna 1984	-	výstavba zrušena v roce 1993[5]; okolo roku 2000 uvažováno o dostavbě[6]	925	1000	3200