Šaštín-Stráže

Město leží ve vzdálenosti necelých 15 km vzdušnou čarou směrem na východ od místa soutoku řek Moravy a Dyje, které je zároveň bodem, kde se u městečka Hohenau an der March setkávají státní hranice Rakouska, Česka Slovenska.[3]

Více než polovinu území Šaštína-Stráží zabírá nížina, ze které ve Strážích vystupuje pahorkatina. Obě dvě geomorfologické jednotky patří k alpsko-himálajské horské soustavě. Nížina s Myjavskou nivou je součástí nejsevernější, severozápadní části Záhorské nížiny. Oblast Záhorské nížiny patří do provincie Vídeňské kotliny Západopanonské pánve. Pahorkatina je jihozápadní částí Chvojnické pahorkatiny, která je podoblastí Záhorské nížiny.

Historie Šaštína-Stráží sahá do 13. století. Nejstarší zachovaná písemná zmínka pochází z roku 1218, kde se Šaštín uvádí v souvislosti s darováním Lebényenského kláštera Imrichem II. györovskému rodu.

V roce 1736 založil František Lotrinský v Šaštíně největší textilní manufakturní podnik na Slovensku – šaštínskou kartounku.

Za město byly Šaštín-Stráže vyhlášeny 1. září 2001.

V roce 1924 tam přišli první salesiáni v tehdejším Československu.

Dominantní stavbou ve městě je bazilika Panny Marie Sedmibolestné – hlavní patronky Slovenska. Na západní straně k bazilice přiléhá barokní budova kláštera paulánů. Město je významným mariánským poutním místem. Poutě se konají například o svatodušních svátcích a pak 15. září, na svátek Sedmibolestné Panny Marie.

• 
  Kostel svaté Alžběty ve Strážích
• 
  Kalvárie ve Strážích
• 
  Nádvoří kláštera paulánů
• 
  Zvony v západní věži baziliky
• 
  Interiér baziliky
• 
  Kaplička vedle baziliky
• 
  Šaštínská kalvárie
• 
  Klášterní chodba
• 
  Kostel sv. Jana Bosca
• 
  Sousoší Piety

Ve středu 15. září 2021 navštívil místo papež František a sloužil tam slavnostní bohoslužbu. Tehdy Panně Marii sedmibolestné, patronce Slovenska, věnoval zlatou růži.

• Bełżyce, Polsko
• Brody, Ukrajina

Poblíž města jižně od místního nádraží a železniční tratě Kúty–Trnava se nacházejí rozsáhlé vodní plochy tzv. Jezer, u kterých leží rekreační středisko a chatová oblast Gazárka.[4] Část lesních porostů západně od Jezera č. 1, nazývaná Jubilejní les, má od roku 1986 status chráněného přírodního areálu.[5]