Bazální ganglia

Uložení BG na řezu mozku:
Neostriatum - modře.
Globus pallidus - zeleně.
Nc. subthalamicus - žlutě.
Substantia nigra - červeně.

Globus pallidus je fylogeneticky starší částí bazálních ganglií, označuje se jako paleostriatum a končí v něm nervová vlákna z nc. caudatus a z putamen (tractus striopallidalis). Z pallida naopak vycházejí vlákna hlavní eferentní drahou ansa lenticularis k thalamu, hypothalamu, střednímu mozku (nc. ruber, substantia nigra) a k retikulární formaci mozkového kmene. Před globus pallidus leží ne zcela přesně ohraničená substantia innominata, ve které se nachází hlavní zdroj cholinergní inervace mozku – nucleus basalis Meynerti.

Nucleus caudatus a putamen jsou fylogeneticky mladšími oddíly označovanými jako neostriatum, nebo pouze striatum. Přijímají vlákna z thalamu a mozkové kůry. V nc. caudatus končí svou dráhu vlákna z korových, hlavně tlumivých (supresorových) oblastí 2s, 4s, 8s. Předostřední část nc. caudatus a putamen se nazývá nc. accumbens a odlišuje se od nich mikroskopickou strukturou.

Propojení bazálních ganglií s mozkovou kůrou je poměrně bohaté a neomezuje se zdaleka na supresorové oblasti.

Nigrostriátová dopaminergní dráha začíná v substantia nigra, odkud vedou nervová vlákna z těl neuronů do nc. caudatus, kde působí na excitační cholinergní a inhibiční GABA-ergní neurony. Ty pak zpětně tlumí činnost dopaminergních neuronů v substantia nigra. Globus pallidus má takové zpětné (reciproční) spojení s nc. subthalamicus.

V oblasti bazálních ganglií je důležité nahromadění nervových drah v capsula interna, která odděluje nc. lentiformis od mediální (střední) části nc. caudatus a thalamu. Na horizontálním řezu má capsula interna (která obsahuje nervová vlákna tvořící dráhy) tvar „V“ se dvěma rameny.

• V předním ramínku jsou thalamokortikální a kortikothalamická dráha, spojující thalamus s čelní mozkovou kůrou, dále frontopontinní dráhy a vlákna z kaudata do putamen.
• V zadním ramínku jsou uloženy dráhy kortikobulbární, kortikospinální, spoje thalamu k postcentrálnímu závitu kůry, dále dráha parietotemporopontinní a nakonec vlákna sluchové a zrakové.

Poškození capsula interna způsobí protilehlou spastickou hemiplegii (ochrnutí na opačné polovině těla).

Vzniká při poškození pallida a substantia nigra (např. při chronické encefalitidě).

Příznaky:

• Svalová rigidita – hlavně na flexorech (ohýbačích), způsobuje charakteristický postoj (záda jsou ohnutá, paže připažené a ohnuté, kolena přikrčená), volní i mimovolní hybnost se stává těžší a propriorecepční reflexy se hůře vybavují.
• Oslabení a ochuzení pohybů – změny jemných pohybů prstů a mimiky tváře, obličej má výraz „masky“.
• Třes – narůstá při projevech emocí a mizí ve spánku.
• Slinění, pocení, vyměšování kožního mazu – vegetativní příznaky.

Vzniká při poškození neostriata.

Příznaky

• Hyperkineze - charakteristické bezděčné pohyby.
• Chorea – rychlé, prudké záškuby svalů s motorickým účinkem.
• Atetóza – mimovolné, pomalé, kroutivé pohyby hlavně mimických a ručních svalů.
• Myoklonie – záškuby ve svalech podobné chorei, ale bez motorického účinku.
• Hemibalismus – vzniká při poškození nc. subthalamicus (Luysi) a typické pro něj jsou pohyby napodobující vrh koulí.