Ptolemaios IV. Filopatór
Ptolemaios IV. zvaný Filopatór (řecky Πτολεμαίος Φιλοπάτωρ, vládl 221 – 205 př. n. l.), syn Ptolemaia III. a Bereniké II., byl čtvrtým egyptským faraonem z dynastie Ptolemaiovců. Za vlády Ptolemaia IV. Filopatóra začala ptolemaiovská říše upadat.
| Ptolemaios IV. Filopatór | |
|---|---|
 Osmidrachmová mince Ptolemaia IV. | |
| Narození | 244 př. n. l. |
| Úmrtí | 205 př. n. l. (ve věku 38–39 let) |
| Povolání | panovník |
| Předchůdce | Ptolemaios III. Euergetés |
| Následovník | Ptolemaios V. Epifanés |
| Choť | Arsinoe III of Egypt |
| Děti | Ptolemaios V. Epifanés |
| Rodiče | Ptolemaios III. Euergetés a Berenice II |
| Rod | Ptolemaiovci |
| Příbuzní | Alexandr, Arsinoe III of Egypt a Magas of Egypt (sourozenci) Cleopatra II of Egypt, Ptolemaios VI. Filométor a Ptolemaios VIII. Euergetés II. (vnoučata) |
| Funkce | faraon |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho nástup na egyptský trůn byl uveden vraždou Ptolemaiovy matky, ale sám faraon byl pod vlivem svých oblíbenců a oblíbenkyň a vyžíval se spíše v neřestech než vládě, kterou vedl tím směrem, jak si přáli jeho nejbližší dvořané. Ptolemaiovi ministři sledovali vlastní zájmy k vážné přípravě na setkání s seleukovským vládcem Antiochem III., který pomýšlel na dobytí Palestiny, ale roku 217 př. n. l. dosáhli Egypťané v Gaze velikého vítězství. Ptolemaios IV. který byl také přítomen tak zabezpečil severní hranice Palestiny ve prospěch ptolemaiovského Egypta po zbytek své vlády.
V tomto tažení měli ozbrojení Egypťané neblahý dopad na civilní egyptské obyvatelstvo, což nakonec vedlo k oddělení horního Egypta pod Horovskými (známi také jako Hugroforové) a Ankmachiskými faraony a vytvořili tak na obsazeném území království, které mělo trvání okolo dvaceti let.
Ptolemaios IV. se zatím věnoval bizarním formám náboženství a literárnímu diletantismu. Nechal vybudovat chrám zasvěcený Homérovi a sepsal tragédii, které jeho blízký dvořan Agathoklés přidal komentář. Ptolemaios IV. okolo roku 220 př. n. l. pojal za manželku svou sestru Arsinoe III., ale dále vládl spolu se svou milenkou Agathokléou, sestrou dvořana Agathokléa.
Ptolemaios IV. se také nechal vybudovat obrovskou loď, řecky zvanou tessarakonteres („čtyřicet“), větší verzi galéry. Označení „čtyřicet“ bylo této lodi kvůli jejím čtyřiceti řadám vesel. „Čtyřicítka“, postavená pro Ptolemaia IV. Filopatóra je také jediný zaznamenaný příklad tohoto typu plavidla. O „čtyřicítce“ se také zmiňuje hellénistický autor Kallixenus z Rhodu ze 3. století, Athenaeus z 2. století a Plútarchos.
Ptolemaios IV Filopatór byl také největším protagonistou apokryfní 3. knihy Makabejské možné důsledky bitvy u Raphia v Jeruzalémě a Alexandrii.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy IV Philopator na anglické Wikipedii.
Literatura
- Werner Huß: Ägypten in hellenistischer Zeit 332-30 v. Chr. C. H. Beck, München, 2001; ISBN 3-406-47154-4
- Hegyi Dolores – Kertész István – Németh György – Sarkady János: Görög történelem a kezdetektől Kr. e. 30-ig. 2005, Osiris, ISBN 963-389-799-8
- Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. Szerk.: William Smith. Boston, C. Little & J. Brown, 1867. Lásd még itt. Archivováno 9. 4. 2006 na Wayback Machine
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios IV. Filopatór na Wikimedia Commons
- Ptolemy Philopator I at LacusCurtius — (Chapter VII of E. R. Bevan's House of Ptolemy, 1923)
- Ptolemy IV — (Egyptian Royal Genealogy)
- The great revolt of the Egyptians:205–186 BC (2004)
- Ptolemy IV Philopator entry in historical sourcebook by Mahlon H. Smith
| Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ptolemaios III. Euergetés |
246 - 222 př. n. l. Ptolemaios IV. Filopatór |
Nástupce: Ptolemaios V. Epifanés |
