Ptolemaios III. Euergetés
Ptolemaios III. zvaný Euergetés („dobrotivý“) Πτολεμαίος Ευεργέτης byl třetí faraon z dynastie Ptolemaivců, vládnoucí v letech 246 - 222 př. n. l., také možno napsat Ptolemaios III. Euergetés I. Ptolemaios III. byl nejstarším synem Ptolemaia II. a jeho první manželky Arsinoe I. Vládnout začal po smrti svého otce roku 246 př. n. l..
Ptolemaios III. Euergetés | |
---|---|
Narození | 284 př. n. l. Kós |
Úmrtí | 222 př. n. l. (ve věku 61–62 let) |
Povolání | panovník |
Předchůdce | Ptolemaios II. Filadelfos |
Následovník | Ptolemaios IV. Filopatór |
Choť | Berenice II |
Děti | Ptolemaios IV. Filopatór Arsinoe III of Egypt Alexandr Magas of Egypt |
Rodiče | Ptolemaios II. Filadelfos a Arsinoe I |
Rod | Ptolemaiovci |
Příbuzní | Berenika a Lysimachus (sourozenci) Ptolemaios V. Epifanés (vnuk) |
Funkce | faraon |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejznámějším počinem jeho vlády byla invaze do oblasti severní Sýrie, kterou uskutečnil po vraždě své nejstarší sestry Bereniké. Během této války - třetí syrské války - Ptolemaios III. obsadil Antiochii (podle nedávno objevených zdrojů psaných klínovým písmem) a nakonec dosáhl Babylónu.[1]
Ptolemaios III. Euergetés jako vládce podpořil přeložení židovského Starého zákona do řečtiny, známého jako Septuaginta. Ptolemaios III. také založil chrám Serapeum v Alexandrii
Král se někdy kolem let 244 - 243 př. n. l. oženil s Bereniké ze Cyrenaiky a měl s ní Arsinoe III. a budoucího faraona Ptolemaia IV. Filopatóra. Ptolemaios III. byl odpovědný za první známý příklad vydání série Bilingvinních dekretů vytesaných na velkých kamenných blocích ve třech písmech. Stéla Ptolemaia III. je vyryta na Kanopuském kameni z roku 238 př. n . l. Další takové známé je Memfiská stéla, nebo také Memfiský dekret, nesoucí na sobě Memfiský dekret, přibližně z roku 218 př. n . l., vydaný Ptolemaiem IV. Filopatórem a slavná Rosettská deska, vyrobená za vlády Ptolemaia V. roku 196 př. n. l..
Ptolemaiův dekret z Kanopuského kamene na sobě nese kněžské příkazy a vzpomínky na jeho dceru Bereniké. Avšak dvě z celkem šestadvaceti řádků psaných hieroglyfy používají přestupný rok přidaný k egyptskému kalendáři o 365 dnech a přiřazené změny ve svátcích.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy III Euergetes na anglické Wikipedii.
- See the Ptolemy III chronicle Archivováno 26. 7. 2017 na Wayback Machine
Literatura
- Mohamed Saleh : A Building Inscription of Ptolemaios III. (Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Kairo 37), Zabern Verlag Mainz 1981, S. 417-419
- Alan K. Bowman: Egypt after the Pharaohs, 332 BC - AD 642. Guild Publishing, London, 1986
- Hegyi Dolores – Kertész István – Németh György – Sarkady János: Görög történelem a kezdetektől Kr. e. 30-ig. 2005, Osiris, ISBN 963-389-799-8
- Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. Szerk.: William Smith. Boston, C. Little & J. Brown, 1867. Lásd még Archivováno 9. 4. 2006 na Wayback Machine
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptolemaios III. Euergetés na Wikimedia Commons
- Ptolemy Euergetes I at LacusCurtius — (Chapter VI of E. R Bevan's House of Ptolemy, 1923)
- Ptolemy III — (Royal Egyptian Genealogy)
- Ptolemy III Euergetes entry in historical sourcebook by Mahlon H. Smith
- Ptolemaios III.
Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ptolemaios II. Filadelfos |
246 - 222 př. n. l. Ptolemaios III. Euergetés |
Nástupce: Ptolemaios IV. Filopatór |