Seleukovci

Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l.

Seleukos Níkátor, zakladatel rodu, byl jedním Alexandrových nástupců (tzv. diadochů), kteří v letech 321 př. n. l.301 př. n. l. uchvátili vládu v jednotlivých državách makedonské monarchie (dalšími významnými diadochy byli Antigonos Jednooký, Ptolemaios a Lýsimachos). Největší rozloha seleukovské říše spadá do druhé poloviny 3. století př. n. l., kdy se fakticky kryla s hranicemi někdejší perské říše Achaimenovců. Tehdy zahrnovala oblasti od Malé Asie přes Sýrii, Mezopotámii a íránské kraje až k povodí řeky Indus. Následný vývoj lze definovat jako odpadávání východních částí, které postupně dobývali Parthové. Okolo roku 100 př. n. l. se bývalá mohutná říše scvrkla pouze na území dnešní Sýrie (Iturea). Rozvrat zbytku říše nastal v roce 64 př. n. l., kdy se Sýrie stala římskou provincií.

Seznam seleukovských králů

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.