Prostějov (zámek)

Zámek v roce 1903

Zámek vybudoval v letech 1522–1526 Jan IV. z Pernštejna.[4][3][5] Mezi lety 1568–1572 nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna provést rozsáhlou přestavbu.[4] Během třicetileté války však byla většina zámku zničena. Snad jediná významnější část, která se obešla bez výraznějších oprav byl vstupní kamenný portál. Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal součástí majetku Karla I. z Lichtenštejna.[4]

Po třicetileté válce byl zámek provizorně opraven, ale již nikdy nebyl využíván jako panské sídlo.[7] V zámku panovalo bezvládí. Až ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum.[7] Koncem 19. stol. pak zámek od Chmelařových koupila Záložna a zastavárna Prostějov.[3][7] V současnosti je zámek ve vlastnictví statutárního města Prostějova.[6][5][3]

Majitelé

Chronologicky řazený seznam majitelů zámku:

• 1522–1548 – Jan IV. z Pernštejna[3]
• 1561–1582 – Vratislav II. z Pernštejna[3]
• 1599–1627 – Karel I. z Lichtenštejna[4]
• 19. století – Fortunát Hoffman[7]
• 1868–1893 – rodina Chmelařových[3]
• 1893–? – Záložna a zastavárna Prostějov[7]
•  ?–současnost – statutární město Prostějov[6][5]

Nápis a sgrafity na zámku

Zámek byl stavěn v renesančním a částečně secesním slohu. Má čtyři křídla a je jednopatrový.[3][4]

Byl vybudován mezi lety 1522–1526. Původně byl zamýšlen jako „pevnost”.[7] Když se zjistilo, že bude lepší zámek využívat jako panské sídlo, nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna mezi lety 1568–1572 provést rozsáhlou přestavbu. Dostavěny byly mimo jiné arkády a vstupní portál.[4][3][5][7] V letech 1900–1906 byly dle návrhu Jano Köhlera domalovány na fasádu zámku typické renesanční sgrafity, které jsou na stavbě dodnes.[7][3]

Železný plot za kterým se nachází příkop

Zámek byl zamýšlen jako součást městských hradeb a sloužit měl především k obraně města. Když se ale zjistilo, že bude vhodnější jej využít jako panské sídlo, nechal tehdejší majitel zámku Vratislav II. z Pernštejna mezi lety 1568–1572 provést rozsáhlou rekonstrukci.

Na přelomu 16. a 17. století se zámek ocitl ve vlastnictví Karla I. z Lichtenštejna a sloužil částečně i jako vězení pro nekatolíky.[7][5][4]

Zámek v současnosti, pohled na vchodový portál z Pernštýnského náměstí

Kolem zámku byl kvůli tomuto účelu vykopán hluboký příkop ohraničený železným plotem.[4] Tento příkop se zachoval dodnes a jelikož bývá často volně přístupný, stal se zajímavou součástí zámku.

Po dokončení oprav následků třicetileté války, zámek jakoby upadl v zapomnění. V 18. století se v zámku nacházela sýpka, byty úředníků a opět, ale tentokrát židovské vězení, později také textilní manufaktura.[7] Roku 1851 zde chtěl zřídit Fortunát Hofmann, který zámek koupil, pivovar. K tomu ale nedošlo a zámek zůstával bez využití.[7] Až v 19. století, kdy jej koupila rodina Chmelařových, našel zámek další využití. Stalo se z něj kulturní centrum.[4] Tak tomu bylo do té doby, než byl odkoupen Záložnou a zastavárnou Prostějov.[3] Ale účel nebyl tehdy o moc jiný.

Když zámek počátkem 19. století připadl do vlastnictví Záložny a zastavárny Prostějov, sloužila budova zámku jako muzeum.[7]

Velká změna nastala až v době^[kdy?], když se zámek stal majetkem města Prostějov. V jeho levém křídle začala fungovat ZUŠ V. Ambrose.[1] a v křídle pravém turistické informační centrum[10], které bylo ale přesunuto[11] do nové radnice.[4][3]

V současnosti je volně přístupné nevelké nádvoří a některé výstavní síně.[7] Prohlídky zámku neprobíhají pravidelně, ale informace jsou k dispozici v informačním centru u nové radnice na náměstí Tomáše Garrigue Masaryka.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Prostějov na Wikimedia Commons
• TŘÍSKO, Jiří. Fotogalerie | Zámek Prostějov [online]. Prostějov: prostejov.eu, 2015-11-27 [cit. 2020-01-17]. Dostupné online.
• Turistické informační centrum Prostějov