Proso (opereta)

Zmínka o operetě se objevuje v představení Divadla Járy Cimrmana nazvaném Hospoda Na mýtince.[2] V semináři se uvádí, že u příležitosti otevření Riesenradu (ruského kola) ve vídeňském „Prátru kultury a oddechu“ se ve městě uskutečnila hudební soutěž. V její porotě zasedli Franz Lehár, Johann Strauss, Oskar Nedbal, Béla Kálmán (otec Emmericha Kálmána) a Adolf Piskáček, což byl starší bratr známějšího Rudolfa Piskáčka.[3] Cimrman se této soutěže zúčastnil se svým operetním opusem Proso, který napsal po přistání vzducholodí na posečeném poli nedaleko Varšavy, zatímco její majitel a pilot Ferdinand von Zeppelin lepil stovky děr v plášti (Cimrman mu nemohl pomoci, protože si při vystupování vymkl kotník). Autor pak zaslal své dílo do soutěže, protože však trpěl nadměrnou šetřivostí, nepodal zásilku doporučeně. Vlivem toho mohli členové poroty její příjem zapřít a nejlepší pasáže a motivy si rozebrat a použít je ve skladbách svých nebo v případě Kálmána s Piskáčkem svých příbuzných. Tyto skladby následně svým autorům přinesly slávu a věhlas.[3]

Výtisk kompletní partitury operety Proso se nicméně ve vídeňském operetním archivu zachoval a za druhé světové války jej zde náhodou objevil operetní režisér Alfréd Kubík, když mu při bombardování spadl na hlavu a tím mu paradoxně zachránil život. Vděčný Kubík se pak rozhodl, že celé dílo provede a nahraje, a do roku 1950 dokončil prvních 47 obrazů. Tehdy se však na školení dozvěděl, že opereta je úpadkový žánr, a v návalu výčitek celou partituru spálil a nahrávky smazal. Hudebně nejsilnější místa však mazání odolala a takto je koncem 60. let objevil rozhlasový technik Karel Probošt, když měl za úkol poslouchat smazané pásky a kontrolovat, jestli jsou opravdu smazány. Ze šesti zachovalých několikasekundových zlomků Kubíkovy nahrávky a z ukradených skladeb použitých v cizích operetách pak cimrmanologický badatelský tým rekonstruoval celý obsah operety.

Dne 17. dubna 1969 mělo v pražské Malostranské besedě premiéru představení Hospoda na mýtince. O Prosu se konkrétně hovoří nejdříve v referátu představitele Hostinského (Z. Svěrák, J. Klusák, O. Unger, nebo J. Hraběta), kde je popsáno pozadí vzniku. V následujícím referátu pak představitel Kulhánka (L. Smoljak, J. Vozáb, P. Brukner nebo P. Reidinger) seznamuje s detailním obsahem.[4] Samotná hra Hospoda Na mýtince je pak pojata jako ucelený fragment operety Proso (jejích několik obrazů) a zazní v ní několik vrcholných Cimrmanových skladeb přivlastněných Lehárem, Straussem, Nedbalem a dalšími.

V roce 2013 se během letního festivalu Prague Proms z iniciativy členů Českého národního symfonického orchestru uskutečnilo ve Smetanově síni pražského Obecního domu dvouhodinové představení fragmentů operety Proso.[5] Během koncertu orchestr pod vedením Libora Peška zahrál ukázky – při vídeňské soutěži ukradených – motivů.[6] Orchestr doplnili herci Divadla Járy Cimrmana – Zdeněk Svěrák hrál na violoncello, Petr Brukner na činely a Robert Bárta na housle. Pěvecké árie spolu se sopranistkou Adrianou Kohútkovou a tenoristou Tomášem Černým zazpíval i další herec (a zřejmě nejlepší zpěvák) Cimrmanova divadla Miloň Čepelka.[7]

Celé představení v Obecním domě se pod režisérským vedením Jana Svěráka natáčelo a přímo přenášelo do celkem 54 biografů v České republice.[5] Natočený materiál odvysílala v listopadu 2013 také Česká televize na své stanici ČT art[1] a 11. října jej na nosičích CD a DVD vydala společnost Supraphon.[8]