Primošten
Primošten (italsky Capocesto) je chorvatská opčina na pobřeží Jaderského moře na poloostrově u zálivu Luka Primošten, 26 km jižně od Šibeniku. V 60. letech 20. století na sousedním poloostrově Raduća začalo vznikat turistické letovisko. Je zde také rybolov a pěstuje se vinná réva a olivy. V roce 2011 žilo v Primoštenu 1 631 obyvatel, v celé připadající opčině pak 2 828 obyvatel.
Primošten | |
---|---|
Primošten | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°35′6″ s. š., 15°55′16″ v. d. |
Nadmořská výška | 0 m n. m. |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Šibenicko-kninská |
Primošten | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 57,18 km² |
Počet obyvatel | 2 828 (2011) |
Hustota zalidnění | 49,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Stipe Petrina |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | {+385} 022 |
PSČ | 22 202 |
Označení vozidel | ŠI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a obyvatelstvo
Primošten leží při na pobřeží Jaderského moře v střední Dalmácii, přibližně 60 km severně od Splitu a 30 km jižně od Šibeniku.
Před přístavem v Primoštenu (Primoštenka luka) se nachází několik ostrovů a skalních výběžků, ze kterých největší je ostrov Maslinovik.
Opčina se skládá ze sedmi samostatných sídel. Také se zde nachází mnoho malých osad, jako např. Bilo, Dolac, Podgreben, Prhovo, Bilini, Šarićevi, Kalina, Kamenar, Gašperovi, Tribežić nebo Bratski Dolac.
- Kruševo - 79
- Ložnice - 44
- Primošten - 1 631
- Primošten Burnji - 739
- Široke - 154
- Vadalj - 93
- Vezac - 88[1]
Historie
Původně se vesnice nacházela na malém ostrově v blízkosti pevniny, se kterou byla spojena mostem. Most byl nahrazen hrází a od roku 1564 se nazývalo Primošten (od slovesa přemostit). Na nejvyšším bodě poloostrova stojí Kostel sv. Jiří (Crkva sv. Jurja) z roku 1485, který byl v 18. století barokně přestavěn. Dalšími historickými památkami Kostel sv. Rocha z roku 1680 a benátské hradby ze 17. století.
Obec Primošten byla založena v roce 1993 a její rozvoj začal v roce 1960. když studenti ze Záhřebu (z observatoře) a esperantisté objevili Primošten. Staví se tábor esperanta a přes léto sem přicházejí esperanto z celého světa.
První pracovní akce jsou organizovány z iniciativy Marka Skorina. Byly provedeny práce na přenosovém vedení a přívodu vody. Byla zavedena elektřina, voda, telefon a byla postavena Jadranská magistrála (1964). Byly postaveny hotely: „Raduča“ v roce 1966, „Zora“ a „Slava“ v roce 1968, „Marina Lučica“ v roce 1971, přístav „Kremik“ 1983, a o něco dříve byl tábor "Adriatik" (Punta Maslina) postaven pro 3000 táborníků.
Následovalo obtížné období pro Primošten, proto byla v roce 2000 navržena obec Primošten ke zrušení. Ukazatele byly zničující: roční rozpočet činil asi 3,5 milionu kuna a rozpočet minus 7,5 milionu kuna.
Rok 2001 přinesl pro Primošten radikální obrat. V místních volbách strany prohrávají a moc získává skupina místních shromážděných kolem Nezávislého seznamu Vinka Bolanče a dnes je to Nezávislý seznam Stipe Petrina.
V Primoštenu se nachází nově postavený památník Panny Marie Loretánské. Jedná se o největší její památník na světě. Monumentální socha s podstavcem o celkové výšce 17 metrů a hmotnosti 45 tun stojí na kopci Gaj nad Primoštenem (173 m n. m.), otočena obličejem k Primoštenu. Historie vesnice je s Pannou Marii Loretánskou spojena legendou od poloviny 19. století. Legenda vypráví o ochránění vesnice před cholerou. Mladík donesl do vesnice obraz Panny Marie, který viděl ve snu a ona pak obyvatele ochránila.[2]
Znak
Štít je ohraničen zlatou linkou a vyplněn modrou barvou moře, symbolem přežití a stálosti života v této oblasti. Uprostřed štítu je postava Panny Marie Loretánské, která je v této oblasti uctívána od 18. století a nachází se v centrálním Kostele sv. Juraje v Primoštenu.[3]
Kultura
Každoročně uprostřed léta se koná slavnost Primoštenske užance. Je to tradiční folklorní festival, kde obyvatelé Primoštenu ukazují jejich kulturní zvyklosti a dřívější způsob života v obci.[4] Obec má i vlastní dechovou kapelu.
Dědictví
Primošten je známý svými rozsáhlými a pohlednými vinicemi. Fotografie vinic z Primoštenu se nachází i v centrále OSN v New Yorku. Vinice v Primoštenu se aktuálně ucházejí o zápis na Seznam kulturního dědictví UNESCO.[5] Okrem viníc je Primošten známý i svými plážemi. Pláž Mala Raduča se uvádí mezi 10 nejkrásnějšími plážemi v Chorvatsku.
Ekonomika
Dřívější rybářská vesnice je dnes vyhledávaným turistickým cílem v Dalmácii. Turismus je také hlavním zdrojem příjmů Primoštenu.
Turismus doplňuje rybářství, pěstování vinné révy a oliv. Známé je především červené víno Babić.
Sport
- Klub vodního póla Primošten
- JK Primošten - jachtařský klub
- RK Spongiola - potapačský klub
- MNK Primošten - klub malého fotbalu
- Bowlingový klub Primošten
Galerie
- Pohled na Primošten od silnice D8
- Panorama Primoštenu ze silnice D8
- Památník původních obyvatel
- Socha Panny Marie Loretánské
- Pláž Mala Raduča
- Fontána v centru obce
- Zátoka Mala Raduča
- Promenáda ve starém Primoštenu
- Kostel sv. Jiří
- Kaple sv. Rocha a kaplan Ivo Šarič
- Brána městského opevnění
- Uličky starého Primoštenu
Odkazy
Reference
- www.dzs.hr [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online.
- Primošten má největší památník Panny Marie Loretánské na světě | Chorvatsko.cz. www.chorvatsko.cz [online]. [cit. 2017-08-18]. Dostupné online.
- Grb i zastava Općine Primošten | Općina Primošten [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. (chorvatsky)
- Primosten - location, beaches, hotels and attractions [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
- UNESCO - Primosten
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Primošten na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky