Pralesnička trojbarvá

Jedná se o endemitní druh státu Ekvádor, vyskytuje se ve více než dvaceti lokalitách v provinciích Cotopaxi a Bolívar v nadmořské výšce 600 až 1 770 metrů. Žije v horských lesích v blízkosti vodních toků. Vyskytuje se i na různých plantážích. Může přežívat i v některých lesních fragmentech, ale vážně poškozeným biotopům se vyhýbá.[3][4]

Pralesnička trojbarvá je malým druhem žáby (měří asi 22,6 mm), hlava se vyznačuje zkráceným čenichem a zřetelným bubínkem (tympanem). Zbarvení je tmavě červené až hnědé na hřbetě, doplněné o světlé pruhy, na břiše se objevuje černé nebo hnědé mramorování. Skrze pokožku tyto žáby vylučují toxin, který nicméně není natolik nebezpečný jako u jiných druhů pralesničkovitých. Žáby jej získávají z potravy, proto pokud jsou chovány v zajetí, o svůj jed přijdou.[5][6] Jedna z látek z kožních sekretů žáby, epibatidin, se strukturou podobá pyridinovému alkaloidu nikotinu a během 90. let 20. století se získávala z kůže žab a využívala jako lék na tišení bolesti. Později byla tato látka vytvořena synteticky.[6][7]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tento druh za zranitelný taxon s klesající populací. Hlavní hrozby představuje především ztráta přirozeného prostředí. Populace pralesničky trojbarvé jsou podle IUCN silně roztříštěny a ohrožovány ze strany rozšiřování pastvin a plantáží zemědělských plodin. Možné nebezpečí představuje i nákaza houbou Batrachochytrium dendrobatidis,[4] která napadá kůži žab, zabraňuje jim tak dýchání a vyvolává smrtelné onemocnění chytridiomykózu. Pod identifikačním číslem 9487 je pralesnička trojbarvá řazena do druhé přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, obchodování je tedy omezeno a podřízeno dozoru.[9]