Nikotin
Nikotin je rostlinný pyridinový alkaloid obsažený v tabáku. Nikotin je prudký jed, který má v malém množství stimulační a uvolňující účinky. Užívá se zpravidla formou kouření, žvýkání či šňupání tabáku, nověji je používán jako součást náplní elektronických cigaret. Jedná se o základní návykovou látku obsaženou v tabáku; váže se na tzv. nikotinové acetylcholinové receptory (nAChR) v nervové soustavě, vyvolává stav relaxace a stimuluje myšlení a pozornost. Ve stejnou chvíli však také nepřirozeně stimuluje srdeční činnost a především vyvolává extrémně silnou závislost (považuje se za jednu z nejnávykovějších látek vůbec).[2]
| Nikotin | |
|---|---|
Strukturní vzorec nikotinu | |
| Obecné | |
| Systematický název | 3-[(2S)-1-methylpyrrolidin-2-yl]pyridin |
| Triviální název | Nikotin |
| Sumární vzorec | C10H14N2 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 54-11-5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 162,26 g/mol |
| Teplota tání | −79 °C |
| Teplota varu | 247 °C |
| Hustota | 1,01 g/cm³ |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H310 H301 H411 |
| R-věty | R25 R27 R51/53 |
| S-věty | (S1/2) S36/37 S45 S61 |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název „nikotin“ byl odvozen z odborného názvu pro rostlinu tabák (Nicotiana tabacum), který je odvozen od jména diplomata Jeana Nicota, který zavedl užívání tabáku ve Francii.
Chemický popis
Nikotin získal v surovém stavu v roce 1809 M. Vauquelin[3] a v čistém stavu v roce 1828 W. Posselt a L Reimann.[4] Sumární vzorec byl zjištěn v roce 1847. První syntézu nikotinu popsal A. Picket a P. Crėpieux[5] v roce 1885.
Jedná se o bezbarvou kapalinu.[2] Čerstvý je bez zápachu. V tabákových listech je vázán na kyselinu jablečnou a citrónovou.
Užívání
Nikotin je jednou z nejrozšířenějších návykových látek; udává se, že v např. v 60. letech v USA užívala (ve formě cigaret) nikotin více než 50 % všech mužů. Žádná země, do níž se kouření tabáku jednou zavleklo, se této drogy dosud nezbavila. Jedna cigareta obsahuje asi 8–10 miligramů nikotinu, většina z tohoto množství se však do těla nedostane a shoří (do těla se tak dostane asi 1 mg nikotinu).[2] Jedna dávka šňupacího tabáku představuje asi 4,5–6,5 mg, většina z tohoto množství se při šňupání postupně vstřebá do těla. Mezi další méně známé formy dostávání nikotinu do těla patří také žvýkací tabák tzv. snus, případně moderní ekvivalent žvýkacího tabáku – nikopody. Další možností je kouření tabáku plněného do dýmek.[2] Stinnou stránkou užívání nikotinu prostřednictvím kouření je především skutečnost, že cigaretový kouř obsahuje – vyjma nikotinu – více než 4000 dalších chemických látek, z nichž je mnoho jedovatých či dokonce rakovinotvorných[2] (více v článku karcinogenní složky cigaretového kouře).
Účinky
Při kouření se nikotin uvolňuje do kouře. Vstřebává se např. skrz sliznici v ústech, nose či skrz stěnu plicních sklípků.[2] V těle putuje krví a v mozku se váže na nikotinové acetylcholinové receptory a dráždí je.[2] Vyvolává stav relaxace a stimuluje myšlení a pozornost. Dále však svými efekty vyvolává extrémně silnou závislost (považuje se za jednu z nejnávykovějších látek vůbec).[2]
Váže se i na tyto receptory ve vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány. Zde vyvolává zvýšenou aktivitu trávicího traktu: vzestup produkce slin a trávicích šťáv a vzestup aktivity hladké svaloviny. V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu. Nikotin dále zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, stahuje cévy, zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi, blokuje syntézu estrogenu, stoupá produkce potu a může dojít ke stažení zornic. Při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů (nicméně za cenu vzniku závislosti).[6]
Závislost
Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu[7]). Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes částečné znalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o nedostatek vůle nebo o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění (diagnóza F 17). Při dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost.
Při odvykání od abúzu nikotinu trpí jedinec úzkostí, depresemi, nespavostí, podrážděním, zhoršenou soustředěností, pocením a bolestmi hlavy, třesem a dalšími příznaky.[2] Při odvykání kouření tabáku lze přechodně používat nikotin ve formě náplastí, inhalace či žvýkaček nebo také kouřením elektronických cigaret. Doporučuje se využít služeb odvykacích poraden.[2]
Rizika
Nejvážnější zdravotní rizika nejsou spojena s nikotinem, nýbrž s ostatními látkami, které tabák či cigaretový kouř obsahují. Z nejvážnějších jsou to recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, především rakovina plic. Následky dlouhodobého užívání tabáku se projevují v podstatě v celém těle.
Předávkování nikotinem je nepravděpodobné. Smrtelná dávka čistého nikotinu pro člověka není věrohodně stanovena, údaje ve starších zdrojích hovořící o několika desítkách miligramů nikotinu jsou pravděpodobně chybné (příliš nízké); v extrémním případě totiž přežil člověk požití 4 gramů čistého nikotinu a experimentální požití několika stovek miligramů nikotinu vyvolalo nikotinovou intoxikaci, ale nikoliv smrt.[8] Vážná intoxikace nikotinem se projevuje křečemi, ochrnutím centrální nervové soustavy a bez léčení nastává smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.
Další využití
Bylo provedeno několik studií, které zkoumaly vliv nikotinu na neurologické a nervosvalové projevy Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Majoritní význam však při léčbě těchto nemocí nenalezl. Nikotin je v medicíně používán především jako léčba pro závislé na nikotinu (podávání nikotinu formou náplastí, sprejů, žvýkaček a podobně). Doporučuje se však konzultovat užívání těchto typů odvykání s lékařem specialistou.[2]
V dřívější době se nikotin hojně používal jako insekticid na potírání např. mšic, třásněnek a roztočů. I dnes je nikotin (přesněji nikotinsulfát) v některých zemích používán, ač už spíše v malém měřítku.[9]
Odkazy
Reference
- Nicotine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. ISBN 1-4144-0444-1.
- Vauquelin M.: Ann. chim. 71, 139, 1809
- Posselt W. a Reimann L.: Geigers Mag. Pharmac. 24, 138, 1828
- Ber. 28, 1828 (1885)
- Chybí název periodika!
- Nicotine Dependence. ucsfhealth.org [online]. [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- Mayer B. How much nicotine kills a human? Tracing back the generally accepted lethal dose to dubious self-experiments in the nineteenth century. Arch. Toxicol.. October 2013. DOI 10.1007/s00204-013-1127-0. PMID 24091634. (anglicky)
- Some Pesticides Permitted in Organic Gardening. www.coopext.colostate.edu [online]. [cit. 2013-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-20.
Externí odkazy
Slovníkové heslo nikotin ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu nikotin na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Nikotin v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
