Pralesnička trojbarvá

Pralesnička trojbarvá, také nazývaná pralesnička tříbarvá (Epipedobates tricolor), je žába náležící do čeledi pralesničkovití (Dendrobatidae) a rodu Epipedobates. Popsal ji George Albert Boulenger roku 1899.[2] Tvoří sesterský taxon vůči pralesničce Epipedobates machalilla.[3]

Pralesnička trojbarvá
Pralesnička trojbarvá
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďpralesničkovití (Dendrobatidae)
Rodpralesnička (Epipedobates)
Binomické jméno
Epipedobates tricolor
(Boulenger, 1899)
Synonyma
  • Ameerega tricolor (Boulenger, 1899)
  • Colostethus paradoxus Rivero, 1991
  • Dendrobates tricolor (Boulenger, 1899)
  • Phyllobates tricolor Boulenger, 1899
  • Prostherapis tricolor Boulenger, 1899[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Jedná se o endemitní druh státu Ekvádor, vyskytuje se ve více než dvaceti lokalitách v provinciích Cotopaxi a Bolívar v nadmořské výšce 600 až 1 770 metrů. Žije v horských lesích v blízkosti vodních toků. Vyskytuje se i na různých plantážích. Může přežívat i v některých lesních fragmentech, ale vážně poškozeným biotopům se vyhýbá.[3][4]

Popis

Pralesnička trojbarvá je malým druhem žáby (měří asi 22,6 mm), hlava se vyznačuje zkráceným čenichem a zřetelným bubínkem (tympanem). Zbarvení je tmavě červené až hnědé na hřbetě, doplněné o světlé pruhy, na břiše se objevuje černé nebo hnědé mramorování. Skrze pokožku tyto žáby vylučují toxin, který nicméně není natolik nebezpečný jako u jiných druhů pralesničkovitých. Žáby jej získávají z potravy, proto pokud jsou chovány v zajetí, o svůj jed přijdou.[5][6] Jedna z látek z kožních sekretů žáby, epibatidin, se strukturou podobá pyridinovému alkaloidu nikotinu a během 90. let 20. století se získávala z kůže žab a využívala jako lék na tišení bolesti. Později byla tato látka vytvořena synteticky.[6][7]

Chování

Aktivitu projevuje tento druh během dne. Samci se ozývají kvákáním ze země či různých hřadů. Během období rozmnožování dochází k agresivním střetům mezi samci, kdy se dva samci obyčejně vztyčí na zadní a navzájem se do sebe zaklesnou předními končetinami. Následně se snaží svého soka povalit na zem. Snůšku činící deset vajíček samička naklade na zem.[5][6][8] Vylíhnuté pulce samci přenášejí do vody, kde probíhá jejich další vývoj.[3]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tento druh za zranitelný taxon s klesající populací. Hlavní hrozby představuje především ztráta přirozeného prostředí. Populace pralesničky trojbarvé jsou podle IUCN silně roztříštěny a ohrožovány ze strany rozšiřování pastvin a plantáží zemědělských plodin. Možné nebezpečí představuje i nákaza houbou Batrachochytrium dendrobatidis,[4] která napadá kůži žab, zabraňuje jim tak dýchání a vyvolává smrtelné onemocnění chytridiomykózu. Pod identifikačním číslem 9487 je pralesnička trojbarvá řazena do druhé přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, obchodování je tedy omezeno a podřízeno dozoru.[9]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. pralesnička trojbarvá [online]. BioLib [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
  3. Epitedobates tricolor Boulenger (1899) [online]. anfibiosecuador.ec [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (španělsky)
  4. COLOMA, L. A. Epipedobates tricolor [online]. Mezinárodní svaz ochrany přírody, 2004, rev. březen 2017 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  5. BAKER, Amanda. Epipedobates tricolor [online]. University of California, Berkeley, CA, USA: AmphibiaWeb, 2010-10-14, rev. 2012-04-05 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
  6. MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 304. (anglicky)
  7. FISHER, M.; HUANGFU, D.; SHEN, T. Y. Epibatidine, an alkaloid from the poison frog Epipedobates tricolor, is a powerful ganglionic depolarizing agent. The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. August 1994, roč. 270, čís. 2, s. 702–707. PMID: 8071862. Dostupné online [cit. 2018-01-27]. ISSN 0022-3565. PMID 8071862.
  8. FOKT, Michael. Chováme obojživelníky. Praha: Grada, 2008. 142 s. ISBN 978-80-247-2162-0. S. 135.
  9. Epipedobates tricolor [online]. CITES [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-16. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.