Archaikum

Archaikum (archeozoikum, prahory) je geologické období (eón) Země, které následovalo po hadaiku a předcházelo proterozoiku. Nejčastěji se datuje do doby před 4 až 2,5 miliardami let. Název archaikum zavedl v roce 1872 americký geolog James Dwight Dana.

Geologická období (zjednodušeno)
počátek před dneškem a délka trvání v milionech let
eon éra perioda p d
 fanerozoikum   kenozoikum  kvartér 
(čtvrtohory)
3 3
neogén 23 20
paleogén 66 43
 mezozoikum 
(druhohory)
křída 145 79
jura 201 56
trias 252 51
 paleozoikum 
(prvohory)
perm 299 47
karbon 359 60
devon 419 60
silur 443 24
ordovik 485 42
kambrium 541 56
proterozoikum (starohory) 2500 1959
archaikum (prahory) 4000 1500
hadaikum 4600 600

Členění

Archaikum se dělí na eoarchaikum, paleoarchaikum, mesoarchaikum a neoarchaikum. Příslušný úsek chronostratigrafické tabulky vypadá následovně:[1]

 prekambrium   proterozoikum   2500 Ma - ~541 Ma
 archaikum   neoarchaikum  2800 Ma - 2500 Ma
 mesoarchaikum  3200 Ma - 2800 Ma
 paleoarchaikum  3600 Ma - 3200 Ma
 eoarchaikum  4000 Ma - 3600 Ma
 hadaikum ~4600 Ma - 4000 Ma

Geologie

Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny. Vznikala jádra dnešních kontinentů – kratony, zdobící povrch planety jako malé ostrůvky. Zemská kůra však byla ještě tenká a podléhala neustálým přeměnám. Některé oblasti byly vyzvedávány a jiné klesaly.

Atmosféra, hydrosféra

Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry, jejichž počátky se datují do předchozího Hadaika. Klima bylo velmi horké a vlhké.

Biosféra

Vznik života je zřejmě nejdůležitější událostí tohoto období. Jeho první doklady, fosilní bakterie a sinice, jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.

Reference

Externí odkazy

Archaikum
Předchůdce:
Hadaikum
4000 Ma – 2500 Ma
Archaikum
Nástupce:
Proterozoikum
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.