Pražské nokturno

Je po francouzském vpádu do Prahy. Ve špitále na Újezdě se léčí ranění z bitvy; hrají v karty a zpívají. Jeden z nich, student Kašpar, býval krásný mladík a díky podpoře jeho strýce, rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, jej čekala velká budoucnost. Nyní však leží na posteli oddělen závěsem, aby nešokoval ostatní svým obličejem zohyzděným nepřátelskou šavlí.

Mezi raněné přichází pan de Voisin, jeho choť Berta a její přítelkyně hraběnka Morzinová. Rozdávají raněným dárky a občerstvení. Když Berta odhrne Kašparovu plentu, vykřikne a zděšeně ustoupí. Její manžel dává Kašparovi dva dukáty, ten si však vyžádá šátek, který Berta leknutím upustila.

Po odchodu návštěvy si Kašpar definitivně uvědomuje svou situaci i to, že se do Berty zamiloval. Do špitálu přichází žebračka a Kašpar jí dává své dva dukáty. Žebračka se jej snaží utěšit, student však myslí jen na Bertu a je ochoten povolat na pomoc i peklo. Jeho zástupce se objeví v podobě francouzského důstojníka Armanda Lenfera. Ten za slib krásy, bohatství a Bertiny lásky od Kašpara žádá propadnutí jeho duše za rok a den. Kašpar přijímá.

Na plese u maršála de Belle-Isle představuje Armand manželům de Voisinovým mladého a pohledného barona Petra Kašpara z račic. Berta mu věnuje svou náklonnost, Armand však Kašparovi našeptává, že k tomu, aby ji získal, musí odstranit jejího manžela.

Lazebník holí Kašpara v jeho přepychovém saloně a vypráví mu o tom, že pan de Voisin padl za oběť neznámému vrahu. Kašpar holiče vyhodí. Vyjde na balkon a pozoruje krásu večerní Prahy, města, které mu učarovalo od okamžiku, kdy sem přišel jako chudý hoch z venkova. Z Kašparovy ložnice vychází Berta: chtěla by mít milence jen pro sebe, ale jeho myšlenky jí stále unikají. Ponechává Kašpara o samotě a ten si tváří v tvář svému městu uvědomuje, že za svůj zločin bude pykat.

Berta pořádá večírek v maskách. Hosté se baví a tančí, když se náhle ve dveřích objeví Smrt a zpívá jim varovnou píseň. Zděšení přítomných pomine až poté, co Berta zpod masky Smrti polibkem odhalí Armanda. Zábava se znovu rozproudí a Berta při ní podléhá šarmu pana de Meusna. Večírek je však záhy nadobro přerušen zprávou o požáru Prahy. Hosté se rozutekou, jen Armand si v klidu vykládá pasiáns. De Meusne Bertu přesvědčí, aby s ním a s francouzským vojskem opouštějícím Prahu odešla zpět do Francie. V tom do sálu vtrhne špinavý, otrhaný a rozčilený Kašpar. Berta a de Meusne se skryjí v ložnici, ale Kašpar se dovtípí, co se chystá, a ze žárlivosti oba zabije. Lenfer svou partii vyhrál.

Starý rektor diktuje mladému klerikovi své paměti. Svého synovce Kašpara, který spěšně vstoupí do jeho pracovny, pro jeho zubožený stav ani nepoznává. Kašpar se rektorovi představuje jako přítel jeho synovce a žádá ho, aby se mu mohl vyzpovídat. Rektor k nečekané úsluze svolí, než k tomu však dojde, přicházejí dva francouzští důstojníci a zatýkají rektora jako rukojmí pro odcházející vojsko. Kašpar se strýci konečně dává poznat, ten mu však již jen stačí požehnat. V jednom z důstojníků, kteří strýce odvádějí, Kašpar poznává Armanda.

Praha je osvobozena od Francouzů a rozjařený dav táhne k mostu. Kašpar je však na pokraji šílenství: dnes mu vyprší lhůta. Žebračka, jíž kdysi daroval peníze obdržené od pana de Voisin, mu nabízí útěchu v chrámu. Kašpara ale pronásledují přízraky osob, které zabil, i Armanda, který se hlásí o jeho duši. Nešťastný voják se vrhá z mostu a nachází smrt ve chladných vodách Vltavy.

• ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Zbyněk Vostřák, s. 290–292.
• JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 220.