Křižovnické náměstí

Křižovnické náměstí v Praze se rozkládá na staroměstském (pravém) břehu Vltavy v těsném sousedství Karlova mostu na Královské cestě. Patří k nejmenším náměstím v Praze, přesto se řadí k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města. Ve středověku zde protékalo rameno Vltavy oddělující Křižovnický ostrov, ze kterého byl v 19. století sklenut oblouk na staroměstský břeh, čímž se zvětšil prostor náměstí o plochu vedle mostecké věže. Ostrov, stejně jako náměstí, se jmenuje podle kláštera rytířského řádu křižovníků na severní straně náměstí, který na tomto ostrově zčásti stojí.

Křižovnické náměstí
Pohled na Křižovnické náměstí z mostecké věže
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťStaré Město
Poloha50°5′10″ s. š., 14°24′50″ v. d.
Historie
Pojmenováno poKlášter křižovníků s červenou hvězdou na Starém Městě v Praze
Další údaje
Kód ulice453803
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současná podoba náměstí pochází z roku 1848, kdy bylo rozšířeno a byly zakryty zbývající oblouky Juditina mostu. Basreliéf Bradáče byl přemístěn do dnešní pravobřežní stěny náměstí a byla odhalena socha císaře a krále Karla IV.

Popis
Křižovnické náměstí, vlevo křižovnický kostel sv. Františka, uprostřed kostel Nejsvětějšího Salvátora, vpravo Colloredo-Mansfeldský palác na Královské cestě
Křížovnické náměstí - řez

Na severní straně náměstí stojí nárožní klášterní kostel svatého Františka z Assisi, stavebně propojený směrem k Vltavě i do Křižovnické ulice s klášterními budovami; nárožní risalit sousední konventní budovy kláštera řádu křižovníků obsahuje zdivo mostní věže zaniklého Juditina mostu. Úzká část náměstí podél budovy kláštera má sníženou úroveň, protože je nesena původním zachovalým obloukem Juditina mostu. Zde se nachází vchod do Muzea Karlova mostu a na přístaviště Pražských Benátek, odkud je vidět nultý oblouk Juditina mostu.

Východní stranu náměstí tvoří průčelí kostela Nejsvětějšího Salvátora, který je součástí areálu pražského Klementina. Podél východní strany vede důležitá dopravní trasa – tramvajová trať podél nábřeží a komunikace silně zatížená automobilovou dopravou.

K dalším dominantám náměstí patří Staroměstská mostecká věž a novogotický pomník Karla IV. zhotovený na žádost představeného Řádu křižovníků Jakoba Bära podle modelu drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník odlil norimberský slévač Jacob Daniel Burgschmiet a měl být odhalen roku 1848 k 500. výročí založení Univerzity Karlovy. Kvůli studentským bouřím během všeslovanského sjezdu však bylo odhalení odloženo, došlo k němu až v lednu 1851.[1]

V ose brány mostecké věže stával v minulosti domek mosteckého úřadu, v němž se vybíralo mýtné za průjezd Karlovým mostem, a tzv. viniční či vinařský sloup, s tordovaným dříkem s reliéfem ovinutých haluzí vinné révy s hrozny; na korintské hlavici sloupu stojí socha sv. Václava ve zbroji. Světec podle legendy vlastníma rukama okopával vinici, sklízel a lisoval víno pro mši. Sloup byl po roce 1860 posunut na severovýchodní stranu náměstí, stojí těsně při konkávně prohnutém nároží křižovnického kostela, naproti vstupu do Klementina. Je to raně barokní dílo Jana Jiřího Bendla z roku 1676.[2]

Pamětihodnosti

Galerie
  • Kostel Svatého Františka z Assisi
  • Kostel Svatého Františka z Assisi večer
  • Kostel Nejsvětějšího Salvátora, vlevo vstup do Klementina
  • Staroměstská mostecká věž
  • Vstup do sklepení konventu křižovnického řádu s Muzeem Karlova mostu
  • Pomník Karla IV.
  • Náměstí z mostecké věže

Odkazy

Reference
  1. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Staré město, Josefov. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 544.
  2. Vlček (1996), s. 546

Literatura
  • Antonín Ederer: Náměstí, trhy a plácky staré Prahy. Praha: Milpo, 2002, ISBN 80-86098-24-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.