Povolžská vrchovina

Povolžská vrchovina (rusky Приволжская возвышенность, Privolžskaja vozvyšennosť[1]) je rozsáhlá kopcovitá oblast v evropské části Ruska, část Východoevropské roviny. Leží západně od toku Volhy mezi Kazaní na severu a Volgogradem na jihu. Západně od ní teče Don a na jihu její hranici vymezuje umělý volžsko-donský průplav, který ji odděluje od Jergeni.

Povolžská vrchovina
Budanova hora
Nejvyšší bod	381 m n. m.
Podřazené jednotky	Žigulovské hory
Stát	Rusko Rusko
Poloha Povolžské vrchoviny na fyzické mapě Evropy
Souřadnice	52°0′59″ s. š., 45°59′1″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejvyšší bod, který dosahuje nadmořské výšky 381 metrů, leží v Žigulovských horách.^[zdroj?!] Podle Václava Krále se nejvyšší bod s nadmořskou výškou 384 metrů nachází ve Chvalinských horách.[2]

Reliéf vrchoviny je tektonicky podmíněn množstvím zlomů, hrástí, poklesů, flexur a solných pňů. Většina povrchu je zarovnaná denudačními pochody, takže oblasti s nejvyšší nadmořskou výškou jsou ploché. Na křídových pískovcích a slínech se vytvořily kuesty s mírnými západními a příkrými východními svahy. Příkré svahy obrácené k údolí Volhy bývají rozčleněné ovragy. V místech s kontaktem propustných a nepropustných hornin dochází k sesuvům.[2] V severní části vyvýšeniny se na vápencích a sádrovcích vyskytují krasové oblasti.[3]

Samotná Povolžská vrchovina je osídlena poměrně řídce, ale na jejích okrajích a březích Volhy jsou velká města (od severu k jihu): Kazaň, Uljanovsk, Saransk, Penza, Syzraň, Saratov a Volgograd.