Potštejn (zámek)

Vznik zámku v Potštejně je spojen s rokem 1746, kdy panství Potštejn získal hrabě Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Veškeré starší zmínky o potštejnském „zámku“ v době 16. a 17. století se týkají hradu Potštejna, kdy bylo takové označení panského sídla, majícího z dnešního pohledu charakter hradu, běžné.

Jan Ludvík na místě starší zástavby, panského poplužního dvora a zřejmě i další správní budovy, vystavěl jednopatrový barokní zámek s vysokou mansardovou střechou. Využití komplexu starších budov (z původní dispozice hospodářských staveb zůstal dochován pouze bývalý pivovar na západ od zámku) vedlo ke vzniku uzavřené čtyřkřídlé stavby s přízemními nádvorními arkádami, která byla ve své době v zámecké architektuře již archaismem.

Vstupní část zámku (východní část) je tvořena středním trojosým rizalitem vyvrcholeným tympanonem s aliančním erbem Jana Ludvíka, jeho manželky Anny Barbary ze Sannigů a letopočtem 1749. Především na východní průčelí se také soustředila výzdoba zevnějšku, kterou doplnil sloupový vestibul ve vstupním průjezdu. Hlavní stavební práce na zámku byly ukončeny v roce 1757, kdy měl být na místě bývalé sýpky dobudován převýšený hlavní sál. Autorem původní stavby a návrhu zámku byl architekt Josef Jäger. V letech 1771–1772 byly prováděny úpravy okolí zámku, zahrady a parku. Na stavbu obvodové zdi parku bylo použito kamenů ze zříceniny hradu Velešova.

Po smrti Jana Ludvíka v roce 1765 se stal dalším majitelem zámku Jan Antonín Harbuval Chamaré a po něm od roku 1808 opět jeho syn, Jan Antonín, který zemřel v roce 1849 jako poslední mužský člen potštejnské větve rodu. Sňatkem s Alžbětou, dcerou Jana Antonína, přešel zámek s panstvím do držení Prokopa Jana Dobřenského z Dobřenic. Tomuto rodu byl zámek na základě Benešových dekretů v roce 1945 zkonfiskován. V letech 1945 a 1946 si sídlo pronajalo britské velvyslanectví.

Po komunistickém převratu přešel zámek pod správu Revolučního odborového hnutí, které jej využívalo jako školící středisko. V následujícím období došlo vlivem účelových úprav k devastaci objektu, za své vzaly zejména mnohé prvky interiéru a převážná část mobiliáře zámku. K nejcitelnějším stavebním zásahům patřilo zazdění severních arkád v nádvoří, zbořena byla hospodářská budova v jižní části zámecké zahrady. Zanikly také některé z desek s erby majitelů hradu, které sem byly přemístěny koncem 19. století. Po roce 1989 zámek přešel do soukromých rukou, několikrát změnil majitele a docházelo k dalšímu chátrání objektu.

Čtyřkřídlá jednopatrová stavba s mansardovou střechou kolem čtvercového nádvoří, nádvoří s pilířovými arkádami. Přední křídlo s průčelím členěným lizénami, uprostřed rizalit s portálem a balkónem, rizalit vrcholí trojúhelníkovým tympanonem se znaky stavebníka a jeho manželky. V předním křídle nad průjezdem je slavnostní sál s mramorovými pilastry. V jižní fasádě půlválcový výstupek s kaplí Nejsvětější Trojice s rokokovým zařízením. [1]

V roce 2004 poničený zámek získali manželé Nováčkovi, kteří jej postupně renovují. Došlo k úpravám vnitřních prostor a okolí zámku, revitalizován byl i zámecký park. Objekt byl zpřístupněn veřejnosti v roce 2006. V roce 2010 byl otevřen zámecký park v anglickém stylu, na který navazuje růžová zahrada. Návštěvníkům se nabízí klasické prohlídky zámeckých interiérů, v přízemí je umístěna výstavní galerie. Majitelé zámku po většinu roku pořádají také doprovodné akce různého charakteru a díky těmto aktivitám se zámek stal přirozeným kulturním centrem obce.

• KRATOCHVÍL, Vilém. Potštejn pod erbem rodu Harbuval Chamaré. Potštejn 2008
• MUSIL, František - SVOBODA, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí 1998, 126-129
• ŘEZNÍK, Miloš. Potštejnská větev Dobřenských z Dobřenic. In: Východočeský sborník historický 4 (1994), 175–188
• SMUTNÝ, Bohumír. Jan Ludvík Harbuval Chamaré a jeho hospodářská a organizační činnost. In: Sborník prací východočeských archivů 1 (1970), 81–100

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Potštejn na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Zámek v pořadu ČT Toulavá kamera