Monokarpie

Monokarpii vykazují tyto typy rostlin:

• Jednoleté (monocyklické) – (jednoletky, letničky) životní cyklus trvá jen jedno vegetační období. Během něho ze semen vyklíčí, vytvoří vegetační orgány, potom orgány reprodukční a po jejich opylení se vytvoří plody se semeny a rostliny následně uhynou. Jsou to např. některé druhy obilnin (kukuřice setá, rýže setá) nebo slunečnice roční, hrách setý, fazol obecný, meloun cukrový, mák setý, len setý a okrasné rostliny zvané letničky. Tyto rostliny jsou nejvíce přizpůsobené na pravidelná nepříznivá období (mráz, sucho), která přežívají ve stadiu semen. S ohledem na rozdílnou odolnost semen a dobu životaschopnosti mohou rostliny takto bezpečně přečkat různě dlouhé a k životu rozličně nepříznivé etapy.

• Dvouleté (bicyklické) – životní cyklus trvá dvě vegetační období. Prvním rokem vyklíčí a vytvoří část vegetativních orgánů (např. listovou růžici) a ve druhém roce vzniknou orgány reprodukční květy. Rostlina vykvete a po oplodnění se vyvinou semena a rostlina uhyne. Například: některé ozimé odrůdy obilnin (ječmene, pšenice, žita) a dále mrkev obecná, kmín kořenný, řepa červená, divizna velkokvětá, náprstník červený, lopuch větší, bodlák obecný a další.

• Víceleté (polycyklické) – jsou to rostliny, jejichž životní cyklus trvá v závislosti na okolnostech několik let až desetiletí. V prvém roce vyklíčí, pak u nich po několik let vznikají vegetační a reprodukční orgány a teprve v posledním roce života vykvete, vyvinou se semena a rostlina uhyne. Příkladem jsou např. agáve sisalová či puja Raimondova.

Opakem monokarpie je polykarpie. Polykarpické rostliny, nazývané též trvalky, nebo dřeviny (stromy a keře), plodí za život vícekrát. Období nepříznivé pro růst přečkají vytvořením zásobního orgánu hlízy, cibule, kořene, oddenku nebo turionu, případně jen shodí listy.[1][2][3][4][5]