Polessk

Polessk (rusky Поле́сск; německy Labiau; litevsky Labguva; polsky Labiawa, česky Labiava[2]) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 46 km severovýchodně od Kaliningradu. V roce 2021 mělo městečko 7 tisíc obyvatel převážně ruské národnosti.

Polessk
Полесск
Bývalý německý zámek v Polessku

znak
Poloha
Souřadnice54°52′ s. š., 21°6′ v. d.
Nadmořská výška3 m n. m.
Časové pásmoUTC+2[1]
StátRusko Rusko
Federální okruhSeverozápadní
OblastKaliningradská

Kaliningradská oblast na mapě Ruska
Polessk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11 km²
Počet obyvatel6 921 (2021)
Hustota zalidnění689 obyv./km²
Etnické složení89% Rusové
Správa
Vznik1258
Oficiální webpolessk.gov39.ru
Telefonní předvolba(+7) 40158
PSČ238630
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie města

Od vzniku do 19. století

První zmínka pochází z roku 1258, kdy se Řádu německých rytířů podařilo podrobit si pruský kmen Sambů. Do roku 1300 se osada nazývala Labegowe moter, později došlo ke zkrácení na Labigow či Labiau. Samotný původní název pochází z pruských ze slov labs a moter znamenající dobrá bažina. Řád na místě postavil dřevěnou pevnost, která měla bránit cestu do Königsbergu. Pevnost v roce 1277 vyhořela a byla nahrazena kamenným hradem. Osada vznikla právě v okolí hradu. Po sekularizaci Řádu v roce 1525 se celé Východní Prusko transformovalo do Pruského Vévodství. Roku 1642 získává osada městská práva dekretem kurfiřta Fridricha Viléma.

V roce 1656 byla ve městě podepsána tzv. Smlouva u Labiau mezi pruským kurfiřtem Fridrichem Vilémem a švédským králem Karlem Gustavem. Smlouva zaručila Pruskému vévodství plnou samostatnost výměnou za vojenskou podporu Švédům v nadcházející švédsko-polské válce. V roce 1885 bylo Labiau s populací téměř 5 tisíc lidí sídlem okresního soudu, pobočky říšské banky a pivovaru.

Novodobé dějiny

Po četných porážkách Wehrmachtu na Východní frontě v roce 1944 začalo německé velitelství s operací Hannibal. Cílem celé operace bylo evakuovat co největší množství německého obyvatelstva z Východního Pruska do Německa před příchodem Rudé armády. Sověti obsadili město na začátku roku 1945. Po válce připadlo město pod správu SSSR a bylo přejmenováno na Polessk podle hrdiny sovětského svazu plukovníku Sergeji Ivanoviči Polesskému, který padl při bojové operaci Rudé Armády ve Východním Prusku. Zbývající německé obyvatelstvo bylo deportováno do sovětské okupační zóny Německa a do města se nastěhovali především Rusové z centrálních oblastí Ruska a Povolží. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se město stalo součástí Ruska jako jeho exkláva.

Obyvatelstvo

Východní Prusko (vyznačeno červeně) na mapě tehdejšího Německa 1871

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby

Rok178218751880189019001910192519331939
Obyvatelé2 1294 4874 6834 8614 4554 6044 8405 8796 544
Rok1959197019791989200220102021
Obyvatelé5 4355 6016 3386 8597 6817 5816 921

Etnické složení obyvatelstva

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]

Významné osobnosti města

  • Otto Brakat (1916–1978) – voják Wehrmachtu, nositel vyznamenání Rytířského kříže
  • Christoph Aschmoneit (1901–1984) – lodní inženýr, jeden z tvůrců německých ponorek
  • Kasimir von Auer (1788–1837) – pruský generál
  • Jacob Ephraim Polzin (1778–1851) – německý architekt

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polessk na německé Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  2. BALCAR, Antonín a František KAMENÍČEK. Historicko-zeměpisný atlas školní starého, středního a nového věku. Praha: V. Neubert, 1921.
  3. Volkszählungsdaten, veröffentlicht vom Territorialen Organ des föderalen Dienstes für staatliche Statistik in der Oblast Kaliningrad. kaliningrad.gks.ru [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.