Tramvajová štola pod Špilberkem

Na konci 70. let 20. století usilovalo vedení města o propojení Starého Brna s centrem města rychlou tramvají, neboť tramvajová trať vedená po Pekařské ulici nebyla pro kapacitní spojení vyhovující. Začala proto projekce tramvajového tunelu pod vrchem Špilberk, na kterém stojí stejnojmenný hrad. V roce 1977 byla zahájena realizace průzkumné štoly v trase chystaného propojení. Projekt ale byl již v roce 1979 zastaven,[1] přesné důvody nejsou známé – možná byla výstavba moc drahá, nebo průzkum nevyhovoval geologům či technickým normám.[2] Nedokončená průzkumná štola o délce 510 m tak byla opuštěna.[3]

S vedením tramvajové trati v této trase pod Špilberkem počítá brněnský územní plán i nadále.

Ve štole se vyskytují puklinové prameny, geologická anomálie, kde na několika místech protéká puklinami ve skále povrchová voda, která se sytí minerály. Poté vznikají sintrové náteky a z kamenů obalených vápencem vznikají „říční perly“.[2]

Spodní portál tunelu se měl nacházet v proluce u dolního konce Pekařské ulice, pod ulicí Sladovou, kde je také vstup do průzkumné štoly. Tramvaje měly pravotočivým obloukem projet pod špilberským masivem a vyústit u křížení dnešních ulic Údolní, Marešovy a Joštovy. Tunel měl mít přibližnou délku 650 m.[1]