Pod Lysou horou

Přírodní památka leží v Krušných horách na jihovýchodním úpatí Lysé hory, která je součástí podcelku Loučenská hornatina a okrsku Cínovecká hornatina. Nadmořská výška terénu roste od jihovýchodu k severozápadu. Geologické podloží tvoří biotit-muskovitická ortorula překrytá čtvrtohorními svahovými sedimenty. Na nich se vyvinul půdní typ podzol kambický a na některých místech se nacházejí ložiska rašeliny.[7]

Centrální částí území protéká směrem od západu k východu drobný potok, který pramení asi 400 metrů západně od přírodní památky. Severně od Fojtovic se vlévá do Mohelnice, a patří tedy k povodí Labe.[6] Koryto potoka v chráněném území bylo v minulosti uměle prohloubeno. Na rozhraní louky a lesa vede meliorační kanál, který je částečně zaplavený a z části zrašeliněný. Území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory.[7]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží přírodní památka v chladné oblasti CH6,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, sníh zde leží 120–140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[8] Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 5–6 °C.[9]

Ve fytogeografickém členění se lokalita nachází v oblasti mezofytika, konkrétně v okresu Krušnohorské podhůří vlastní, ale asi 300 metrů severovýchodně probíhá hranice s oreofytickou oblastí. V biogeografickém členění leží v Krušnohorském bioregionu.[9]

Přírodní památku tvoří dva ekosystémy, které jsou předmětem ochrany. V severní třetině území se nachází jednosečná horská koprníková louka (35 % rozlohy) s výskytem prhy arniky (Arnica montana) a vítodu douškolistého (Polygala serpyllifolia).[10] Prha zde roste na třech místech v celkové početnosti desítek jedinců,[10] zatímco populace vítodu dosahuje stovek exemplářů.[11] Necelou desetinu rozlohy zaujímají přechodová rašeliniště a třasoviska, kde roste v počtu několika desítek jedinců tučnice obecná (Pinguicula vulgaris),[10] která spolu s vítodem douškolistým patří k nejvýznamnějším druhům v chráněném území.[12] Dalšími ohroženými druhy vázanými na rašeliniště jsou část populace vítodu douškolistého, prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata) a vranec jedlový (Huperzia selago).[11]

Ekosystémem v jižní části chráněného území je podmáčená smrčina, která ve zdejším prostředí představuje potenciální přirozenou vegetací. Mezi vzácnější druhy rostlin, které se v ní vyskytují, patří žebrovice různolistá (Blechnum spicant).[11]

Faunistický průzkum území nebyl proveden.[11]

• Seznam chráněných území v okrese Teplice
• Seznam památných stromů v okrese Teplice