Plikenštejn

Přesný rok založení není znám. Pravděpodobně k tomu došlo v rozmezí let 1250, kdy začala kolonizace území mezi hradem Kynžvart a hradem Plikenštejn, a 1300, kdy Konrád Plik z Plikenštejnu založil Nejdek. Je ovšem také možné, že k jeho založení došlo už v první polovině 13. století.

Konrád Plik roku 1335 zemřel a majetek rozdělil mezi své syny Petra a Alberta. Petr Plik v roce 1340 získal od Jana Lucemburského v léno hrad Nejdek a dvě obce v jeho okolí. V roce 1341 pak ve Velkém lenním listě uvádí, že získal veškerý otcův majetek – tedy i doly na rudu cínu a práva na její těžbu. V urbáři Tepelského kláštera z roku 1340, je pak zápis o zakoupení obce Jindřichovice Petrem Plikem od opata Benedy. V té době byli majiteli obce Konrád a Jan Štumpfové z Hroznětína, kteří si ve smlouvě vymohli možnost odkupu dolů kdykoliv zpět. Této možnosti však nikdy nevyužili. Jako svědek je pak na listině uveden Albert Plik z Plikenštejna, sezením v Nové Roli. V roce 1406 ztratili Plikové Nejdek, který přešel do rukou krále.

O historii vlastního hradu Plikenštejn toho víme o něco méně. Plikové o něj pravděpodobně přišli kolem roku 1360, kdy jej podle Augusta Sedláčka vlastnili páni z Kynžvartu. V 16. století se po něm pravděpodobně psali Šnoblové z Plikenštejna. Zajímavé je, že Sedláček ve svém díle hrad nedokázal či si ho netroufl lokalizovat. O něco více informací máme z knihy Miloslava Bělohlávka. Ten navíc uvádí, že v letech 1360 a 1390 jej jako léno vlastnili Plikové. K tomu jej také lokalizuje, když hrad (uváděný jako tvrz) umístil 10 km na jihovýchod od Sokolova, do Slavkovského lesa, okolí Vranova na východ od Rovné. Bližší informace nenajdeme ani v knize Antonína Profouse Místní jména v Čechách. Na rozdíl od většiny hradů, kde chybí přímé písemné zprávy, však historii Plikenštejna můžeme zjistit podle historie rodu, který se po něm psal, tedy Pliků.

V roce 1389 v 1. lenní knize Leuchtenberků (dnes v Královském bavorském archivu) se objevuje záznam, který se později dostal také do knihy Heimatsbuch Frohnau a z něhož vycházel i August Sedláček. Tehdy jej jako léno (od Leuchtenberků) spolu s obcí Rovná a polovinou obce Vranov vlastnili páni z Kynžvartu – respektive Engehart, Vítek, Humprecht a Jaroslav. Druhou polovinu Vranova a dvůr Plikenštejn získal v léno Albert Plik.

Stejně jako je nejasný rok vzniku, neznáme ani přesný rok zániku hradu. V roce 1389 je ve spisech Humprechta z Kynžvartu označován jako pustý, ale zároveň je v nich uvedeno, že jeho majitel, Albert Plik, sídlil na rodinném hawsu – hrádku nedaleko Vranova. V roce 1390 se objevuje v Dvorní knize Leuchtenberků hrádek Plichenstein u Vranova. V roce 1538 veškerý majetek přešel na Heinricha z Plavna. V roce 1542 získal bývalé leuchtenberské majetky hrabě Jeroným Šlik. V zápisu majetku ze dne 10. května téhož roku se pak objevují Lauterbech, Ebmet, Frohnaw a Blickenstein u Fronaw.

Dne 4.6.2016 byla na hradní skálu upevněna kamenná deska s rodovým erbem Pliků. Desku s erbem vytvořil Milan Litavský z Nejdku jako poděkování Plikům za založení města Nejdek.[3][4]

Erb Pliků na skále hradu Plikenštejn

Hrad byl na západní straně chráněn třemi příkopy. Hradní jádro bylo dlouhé pouhých deset metrů. Archeologicky v něm byla doložena kamenná zástavba.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Plikenštejn na Wikimedia Commons
• Hrad na stránkách Slavkovského lesa
• Hrad na hamelika.cz
• Dávno zmizelý hrad Plikenštejn dodnes obestírá několik tajemství, idnes.cz