Plesna

Plesna (německy Pleiße / Pleisse) je pravý (východní) přítok Bílého Halštrova v Sasku a Durynsku. Vlévá se do vodního uzlu Lipsko. [1] Řeka je dobře přístupná z cyklostezky Plesna.

Plesna
Délka toku90 km
Plocha povodí1 473,6 km²
Pramen

50°38′51″ s. š., 12°25′31,08″ v. d.
Ústí

51°19′21″ s. š., 12°21′27″ v. d.
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Německý název Pleiße je starého lužickosrbského původu (Plisni) a znamená: „bažinotvorná voda“. To dalo jméno, ve středověku významnéhmu, regionu Poplesní / Pleissland na dolním toku.

Průtok

Plesna pramení jihozápadně od Cvikova v obci Lichtentanne, Ebersbrunn, v prameni U tří lip (Drei-Linden-Brunnen, dříve Alboldsbrunnen). Protéká dále saskými městy Werdau a Křemeničov, následují durynské obce Ponice, Gößnitz, Nobitz a Altenburg. Za obcí Windischleuba je výtok do Fockendorfu a Třebně regulován Windischleubskou přehradou. Dalé protéká v Sasku společenstvím obcí Regis-Breitingen, Neukieritzsch, Rotha, Böhlen, Markkleeberg a Haselbach, která stále patří k Pleißenaue v Durynsku, načež se Plesna vlévá do Bílého Halštrova.

Přítoky a vodní díla

Původní déka řeky byla 115 km, její tok byl však napřímen hlavně z důvodu těžby hnědého hnědého uhlí jižně od Lipska, čímž se tok zkrátil na dnešních 90 km. Mezi Saara a městskou čtvrti Kotteritz obce Nobitz, má její tok statut přírodní památky.

Pro ochranu před povodněmi pro Lipsko byla vybudována povodňová nádrž Regis-Serbitz s jednou z nejdelších přehrad v Německu. Další protipovodňová ochrana zařízení je Retenční nádrž Stohna poblíž Böhlenu.

Ve druhé polovině 20. století byl kvůli těžbě hnědého uhlí tok řeky mezi obcemi Regis-Breitingen a Markkleeberg téměř zcela přemístěn v délce asi 35 kilometrů a zkrácen asi o 10 kilometrů a část řeky protéká úzkými pozemními chodbami mezi bývalými povrchovými doly. [2]

Řeka v hudbě a poezii

Dvěma svými skladbami řeku oslavil Johann Sebastian Bach. Světskou kantátou Schleicht, spielende Wellen BWV 206, již složil na text básně neznámého básníka u příležitosti narozenin saského kurfuřta Bedřicha Augusta II. (August III. jako polský král). V typicky barokní panegyrice vzdávají řeky Visla, Labe, Plesna a Dunaj poctu králi. [3]

Ve druhé kantátě Auf, schmetternde Töne der munteren Trompeten BWV 207a, pravděpodobně provedených v roce 1735 pro krále, je řece věnována druhé věta, recitativ Die stille Pleiße spielt. Šablona:Zitat V roce 1736 se v Lipsku objevila sbírka písní pod názvem Singende Muse an der Pleiße. Její autor Sperontes sestavil jednoduché melodie a přidal je k vlastním textům. Sbírka byla velmi populární a měla několik vydání.

Galerie

Literatura

  • Hydrologisches Handbuch. (PDF; 115 kB) Teil 2 – Gebietskennzahlen. Freistaat Sachsen – Landesamt für Umwelt und Geologie, S. 30, abgerufen am 25. Dezember 2017. 
  • Mustafa Haikal: Längs der Pleiße – Zur Geschichte einer Flusslandschaft. In: Neue Ufer. Heft 6, Leipzig 2001, S. 3–21.
  • Die Pleiße. In: August Schumann: Vollständiges Staats-, Post- und Zeitungslexikon von Sachsen. 8. Band. Schumann, Zwickau 1821, S. 396–410.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pleiße na německé Wikipedii.

Reference

  1. Wiederherstellung der morphologischen Durchgängigkeit der Fließgewässer im Stadtgebiet von Leipzig
  2. Flussverlegungen, In: Neue Ufer - Projekt zur Freilegung von Pleiße- und Elstermühlgraben in Leipzig. www.neue-ufer.de [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-25.
  3. Hans Christian Worbs. [s.l.]: [s.n.]
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.