Plazmatická buňka

Plazmatická buňka (či plazmocyt) je bílá krvinka specializovaná na produkci protilátek (imunoglobulinů). Vzniká přeměnou (diferenciací) B-lymfocytů. Žijí poměrně krátkou dobu a na svém povrchu mají minimální množství protilátek, ale zato do svého okolí vylučují (secernují) obrovské množství těchto bílkovin (asi 2000 molekul za sekundu[1] ). Protilátky čili imunoglobuliny se následně přichytávají na cizorodé částice (např. bakterie) a představují vlastně hlavní princip fungování tzv. látkové imunity.

Plazmatická buňka
Plazmocytom je maligní nádorové onemocnění plazmatických buněk, přesto je na této fotografii nálezu tohoto onemocnění dobře patrné, že jde o plazmatické buňky

Popis

Plazmocyty mají excentrické jádro, tzn. jádro není umístěno uprostřed buňky. V cytoplazmě je silně rozvinuté drsné endoplazmatické retikulum. Téměř se nedělí, jestli vůbec; zůstávají zřejmě uvězněné v G1 fázi. Nacházejí se obvykle především v kostní dřeni nebo i v perimukózní lymfatické tkáni (např. v Peyerových plátech).[2]

Vznik

Vzniku plazmatické buňky předchází složitý mechanismus v buněčné populaci B-lymfocytů. V krvi koluje velké množství B-lymfocytů, přičemž každý je specializovaný na konkrétní cizorodou strukturu. Většina B-lymfocytů za svůj život nedojde uplatnění. Pokud však se nějaký B-lymfocyt naváže na svůj „substrát“ (v typizovaném případě např. na povrch bakterie), začne se tato buňka klonálně dělit (často asistují i tzv. pomocné T-lymfocyty). Z části potomků tohoto tzv. aktivovaného B-lymfocytu vzniknou paměťové B-lymfocyty, ze zbytku pak právě plazmatické buňky.[1] Zrání B-lymfocytů na plazmatické buňky podporují různé interleukiny, zejména IL-4 (vylučovaný Th2-lymfocyty) a dále IL-6 a IL-14 (vylučované T-lymfocyty a dalšími).[2]

Dlouhožijící plazmatické buňky

Po procesu afinitní maturace v germinálních centrech se z plazmatické buňky může stát buď krátcežijící plazmatická buňka (short-lived plasma cells, SLPC) nebo dlouhožijící plazmatická buňka (long-lived plasma cell, LLPC). Dlouhožijící plazmatické buňky (LLPC) zůstávají dlouhodobě v kostní dřeni a produkují protilátky, čímž vytvářejí dlouhodobou ochranu. LLPC mohou přežívat v kostní dřeni a produkovat protilátky desetiletí nebo dokonce celoživotně.[3] LLPC představují většinu plazmatických buněk v kostní dřeni. Mohou přežívat i více než 90 dní bez syntézy DNA.[4] Populace lidských dlouhožijících plazmatických buněk může být identifikována markery CD19–CD38hiCD138+.[5]

Dlouhodobé přežívání LLPC závisí na specifické prostředí v kostní dřeni (nice plazmatických buněk).[6] LLPC se také nacházejí, i když v menším množství, v lymfatických tkáních ve střevech (GALT). Tam produkují IgA protilátky a starají se o slizniční imunitu. Současné výzkumy ukazují, že plazmatické buňky ve střevech nemusejí kontinuálně vznikat de novo z B-lymfocytů, ale i zde existují dlouhožijící plazmatické buňky, které se zde vyskytují v podobné nice jako v kostní dřeni.[7] Niku plazmatických buněk tvoří kombinace buněčných a molekulárních faktorů, které zatím nebyly plně prozkoumány a popsány, ale mezi některé molekuly, které mají pozitivní efekt na přežívání LLPC patří interleukin 5 (IL-5), interleukin 6 (IL-6), TNF-α, SDF1 a signální dráha CD44.[8]

Původně se předpokládalo, že kontinuální produkce protilátek je způsobena neustálým obnovování zásob krátcežijících plazmatický buněk z B-lymfocytů, nicméně se ukázalo, že některé plazmatické buňky umí přežívat dlouhodobě a nezávisle na B-lymfocytech. Absence protilátek ani deplece B-lymfocytů nemá žádný efekt na produkci protilátek dlouhožijícími plazmatickými buňkami. Dlouhodobá deplece B-lymfocytů (pomocí podávání anti-CD20 monoklonálních protilátek, které ovlivňují B-lymfocyty ale nikoliv plazmatické buňky) také nemá vliv na titr protilátek.[9][10][11] LLPC produkují velké množství IgG protilátek nezávisle na B-lymfocytech. LLPC v kostní dřeni jsou hlavním zdrojem cirkulujících IgG v lidském těle.[12] Přestože je většinou produkce IgA protilátek spojována se sliznicemi, některé plazmatické buňky v kostní dřeni také produkují IgA protilátky.[13] Některé LLPC v kostní dřeni také produkují IgM protilátky.[14]

Reference
  1. Richard A. Goldsby, Thomas J. Kindt, Barbara A. Osborne. Kuby Immunology. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné online.
  2. VIRELLA, Gabriel. Medical Immunology. 5. vyd. [s.l.]: Marcel Dekker, Inc., 2001.
  3. SLIFKA, M K; MATLOUBIAN, M; AHMED, R. Bone marrow is a major site of long-term antibody production after acute viral infection. Journal of Virology. 1995-03, roč. 69, čís. 3, s. 1895–1902. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0022-538X. DOI 10.1128/jvi.69.3.1895-1902.1995.
  4. MANZ, R. A.; THIEL, A.; RADBRUCH, A. Lifetime of plasma cells in the bone marrow. Nature. 1997-07-10, roč. 388, čís. 6638, s. 133–134. PMID: 9217150. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/40540. PMID 9217150.
  5. HALLILEY, Jessica L.; TIPTON, Christopher M.; LIESVELD, Jane. Long-Lived Plasma Cells Are Contained within the CD19−CD38hiCD138+ Subset in Human Bone Marrow. Immunity. 2015-07, roč. 43, čís. 1, s. 132–145. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. DOI 10.1016/j.immuni.2015.06.016. PMID 26187412. (anglicky)
  6. MANZ, Rudolf A.; RADBRUCH, Andreas. Plasma cells for a lifetime?. European Journal of Immunology. 2002-04, roč. 32, čís. 4, s. 923–927. <923::aid-immu923>3.0.co;2-1 Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0014-2980. DOI 10.1002/1521-4141(200204)32:4<923::aid-immu923>3.0.co;2-1.
  7. LEMKE, A; KRAFT, M; ROTH, K. Long-lived plasma cells are generated in mucosal immune responses and contribute to the bone marrow plasma cell pool in mice. Mucosal Immunology. 2016-01, roč. 9, čís. 1, s. 83–97. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 1933-0219. DOI 10.1038/mi.2015.38. (anglicky)
  8. CASSESE, Giuliana; ARCE, Sergio; HAUSER, Anja E. Plasma Cell Survival Is Mediated by Synergistic Effects of Cytokines and Adhesion-Dependent Signals. The Journal of Immunology. 2003-08-15, roč. 171, čís. 4, s. 1684–1690. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0022-1767. DOI 10.4049/jimmunol.171.4.1684. (anglicky)
  9. SLIFKA, Mark K; ANTIA, Rustom; WHITMIRE, Jason K. Humoral Immunity Due to Long-Lived Plasma Cells. Immunity. 1998-03, roč. 8, čís. 3, s. 363–372. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. DOI 10.1016/S1074-7613(00)80541-5. (anglicky)
  10. DILILLO, David J.; HAMAGUCHI, Yasuhito; UEDA, Yoshihiro. Maintenance of Long-Lived Plasma Cells and Serological Memory Despite Mature and Memory B Cell Depletion during CD20 Immunotherapy in Mice. The Journal of Immunology. 2008-01-01, roč. 180, čís. 1, s. 361–371. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0022-1767. DOI 10.4049/jimmunol.180.1.361. (anglicky)
  11. AHUJA, Anupama; ANDERSON, Shannon M.; KHALIL, Ashraf. Maintenance of Plasma Cell Pool is Independent of Memory B cells. The FASEB Journal. 2008-03, roč. 22, čís. S1. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0892-6638. DOI 10.1096/fasebj.22.1_supplement.847.10.
  12. LONGMIRE, Robert L.; MCMILLAN, Robert; YELENOSKY, Robert. In Vitro Splenic IgG Synthesis in Hodgkin's Disease. New England Journal of Medicine. 1973-10-11, roč. 289, čís. 15, s. 763–767. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/nejm197310112891501.
  13. MEI, Henrik E.; YOSHIDA, Taketoshi; SIME, Wondossen. Blood-borne human plasma cells in steady state are derived from mucosal immune responses. Blood. 2009-03-12, roč. 113, čís. 11, s. 2461–2469. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 0006-4971. DOI 10.1182/blood-2008-04-153544. (anglicky)
  14. BOHANNON, Caitlin; POWERS, Ryan; SATYABHAMA, Lakshmipriyadarshini. Long-lived antigen-induced IgM plasma cells demonstrate somatic mutations and contribute to long-term protection. Nature Communications. 2016-09-01, roč. 7, čís. 1, s. 11826. Dostupné online [cit. 2021-06-30]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/ncomms11826. PMID 27270306. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.