Placidus Blahusch

Placidus Joannes Nep. Blahusch,[1] německy Plazidus Blahusch (11. května 1819 Vyšší Hodonice25. listopadu 1899 Vyšší Brod) byl cisterciácký mnich a kněz ve Vyšším Brodě a pedagog v Českých Budějovicích, převor a archivář Vyšebrodského kláštera a sestavitel pamětního spisu při příležitosti 600. výročí jeho založení v roce 1859.

Důstojný pán
P. Placidus Joannes Nep. Blahusch OCist.
převor a archivář kláštera ve Vyšším Brodě, profesor filologie a pedagogiky
Církevřímskokatolická
DiecézeČeskobudějovická
Zasvěcený život
Sliby1841
Svěcení
Kněžské svěcení1842
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • převor ve Vyšším Brodě (1861–1899)
Osobní údaje
Datum narození11. května 1819
Místo narozeníVyšší Hodonice
Rakouské císařství Rakouské císařství,
Datum úmrtí25. listopadu 1899
(ve věku 80 let)
Místo úmrtíVyšší Brod
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko,
Místo pohřbeníVyšebrodský klášter
Řády a oceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tabulka se jménem „Placidus Blahusch“ na zdi hřbitovní kaple sv. Anny ve Vyšebrodském klášteře
Titulní strana publikace s odpustkovou pobožností a stručnou historií Vyšebrodského kláštera sestavené Placidem Blahuschem k 600. výročí jeho založení

Život

Placidus Blahusch se narodil jako Johann Plahusch 11. května 1819 v osadě Vyšší Hodonice,[2] jeho křestním patronem byl Jan Nepomucký.[1] Vyšší Hodonice (dříve též jen Hodonice, německy Hodenitz) se nacházely západně od Kaplice a patřily do farnosti Omlenice. Koncem 19. století byla tato osada připojena k blízké vsi Zahrádka, která je dnes místní částí Rožmitálu na Šumavě. V souvislosti s vysídlením Němců z Československa v letech 19451946 osada zanikla.[3]

Rodiči Placida Blahusche byli klášterní hajný Ignaz Blahusch a jeho manželka Maria Schindlerová.[4][2] Po dokončení studia gymnázia a filozofie v hornorakouském Linci vstoupil jako devatenáctiletý 4. září 1838 do kláštera ve Vyšším Brodě. Po třech letech, 8. září 1841, tam složil řeholní sliby a po dokončení studia teologie v Českých Budějovicích a Praze byl 15. července 1842 vysvěcen na kněze.[4]

V roce 1847 začal působit jako kaplan v Rožmberku nad Vltavou, v roce 1852 jako farář v Dolním Dvořišti a 1854 v Hořicích na Šumavě. V roce 1848 se stal profesorem filologie a pedagogiky na teologickém a filozofickém ústavu při biskupském kněžském semináři v Českých Budějovicích (později státním gymnáziu), kde vyšebrodští cisterciáci v letech 1815–1921 pedagogicky působili.[4][5][6]

Od roku 1857 působil jako sekretář a posléze od roku 1861 jako převor, spirituál a archivář kláštera.[4][7][8] Když se roku 1859 připomínalo 600. výročí založení Vyšebrodského kláštera a papež Pius IX. vyhlásil možnost získat při této příležitosti odpustky, sestavil Placidus Blahusch pamětní brožuru Jubiläums-Ablaß-Andacht[…] vyšlou tiskem v Linci, která vedle textu odpustkové pobožnosti obsahovala i stručné shrnutí historie kláštera.[4][6] Roku 1863 se stal notářem českobudějovického biskupa a roku 1882 konzistorním radou.[4]

Za jeho zásluhy mu byl v roce 1889 udělen řád Františka Josefa.[4] Zemřel 25. listopadu 1899 ve věku 80 let ve Vyšším Brodě.[4][8] Pochován je na klášterním hřbitově, který se nachází východně od kněžiště opatského kostela, v okolí kaple svaté Anny. Mezi dalšími klášterními knihovníky ho tam připomíná náhrobní deska zasazená zvnějšku ve zdi kaple.[9] V úřadu převora, spirituála a archiváře Blahusche po jeho smrti vystřídal, byť pouze na krátké období osmdesáti dnů, dosavadní podpřevor Michael Rafael Pavel.

Dílo

  • BLAHUSCH, Placidus. Jubiläums-Ablaß-Andacht aus Anlaß der VI. Sekular-Feier seit der Gründung des Cisterzienser-Ordens-Stiftes Hohenfurth in Böhmen, sammt einer kurzen Geschichte des Stiftes. Linz: [s.n.], 1859. 47 s. (německy)

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. PRAJER, Tomáš. Dějiny cisterciáckého kláštera Vyšší Brod v první polovině 20. století. České Budějovice, 2007 [cit. 2016-07-14]. 118 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra církevních dějin a patristiky. Vedoucí práce Martin Weis. s. 91. Dostupné online.
  2. Sbírka matrik Jihočeského kraje, 1587–1949 (1952) fara Omlenice, poř. č. 5, inv. č. 3951, snímek 127
  3. Genea.cz – část obce Vyšší Hodonice
  4. Blahusch, Placidus. In: Biographia Cisterciensis (Cistercian Biography). [s.l.]: [s.n.], 2016. Dostupné online. (německy)
  5. Slavné stavby: Vyšebrodský dům
  6. KAINDL, Dominik. Dějiny cisterciáckého kláštera Vyšší Brod v Čechách. Příprava vydání PhDr. Milan Hlinomaz, PhD.; Mag. phil. Jiří Franc; překlad Prof. PhDr. Václav Bok, CSc.. 2., opravené a doplněné vyd. Vyšší Brod: Cisterciácké opatství Vyšší Brod, 2016. 219 s. ISBN 978-80-87216-06-4. S. 123.
  7. BRUNNER, Sebastian. Ein Cisterzienserbuch. 1st Edition., Nachdruck des Originals von 1881 vyd. Nikosia, Cyprus: TP Verone Publishing House Ltd., 2016. 794 s. Dostupné online. ISBN 9789925004263. S. 135. (německy) „Das werthvolle Münzkabinet, worin nebst Anderem eine Suite römischer Imperatoren bewahrt wird, hat an dem gegenwärtigen Archivar und Stiftsprior, dem Hochw. H. Placidus Blahusch, einen emsigen Pfleger.“.
  8. Martin Josef, biskup. V Pánu zesnul a do nábožných modliteb kněží a věřícího lidu budiž poručen: Důst. p. P. Placidus Blahusch. Ordinariátní list Budějovické diecése. 28. 11. 1899, roč. 1899, čís. 39, s. 156. Dostupné online.
  9. HLINOMAZ, Milan. Vyšší Brod a jeho pohřebiště. Vyšebrodský zpravodaj. Listopad 2013, roč. 24, čís. 248, s. 6–7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. Archivováno 23. 9. 2016 na Wayback Machine
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.