Plátno z Bolseny

Korporál z Bolseny pochází z eucharistického zázraku v roce 1263, kdy konsekrovaná hostie údajně začala krvácet na mešní korporál, což bylo vnímáno jako zázrak, který potvrdil římskokatolickou doktrínu transsubstanciace. Ta uvádí, že se chléb a víno se stávají Tělem a Krví Krista. Načervenalé skvrny na korporálu po pečlivém pozorování ukazují profil obličeje podobný těm, které tradičně představují Ježíše Krista. Záznamy ze zkoumání případu uvádějí, že k zázračnému krvácení hostie došlo v rukou celebrujícího kněze Petra z Prahy,[2] který měl pochybnosti o transsubstanciaci. Zázrak z Bolseny je římskokatolickou církví považován za soukromé zjevení, což znamená, že katolíci nejsou povinni tomuto zázraku věřit, přesto k víře se mohou svobodně rozhodnout. Příběh korporálu z Bolseny se stal předmětem církevního i světského zkoumání.[3][4]

Zázrak Bolseny je spojen s nápisem na desce z červeného mramoru v kostele sv. Kristýny a je pozdějšího data než kanonizace sv. Tomáše Akvinského (1328). Nejstarší záznam o zázraku je smaltovaném vyobrazení s Tomášem Akvinským na přední části relikviáře vytvořeného sienským zlatníkem Ugolinem di Vieri v letech 1337–1338.[5] Papež údajně eucharistický zázrak církevně schválil a pověřil Tomáše Akvinského sepsáním mešního řádu pro nově ustanovený svátek – Slavnost Těla a Krve Páně,[4] V roce 1344 papež Klement VI. tento zázrak zmínil, avšak jen v krátkosti. Používal přitom slova Propter miraculum aliquod (kvůli nějakému zázraku).

Svátek Corpus Christi je jedním z hlavních církevních svátků města Orvieto, během něhož je korporál z Bolseny nesen v průvodu Božího těla vedle monstrance s Tělem Páně. V bazilice svaté Kristiny jsou oltářní kameny se skvrnami krve, i ty se nosí v průvodu Božího těla v Bolseně.[6][7]

Ačkoli se papež Urban IV. v papežské bule o této události nezmínil, měla mu pomoci se rozhodnout k vyhlášení nového církevního svátku.[8] Kronikáři a současníci papeže Urbana IV. se o zázraku také nezmiňují: Muratori, Rerum Italicarum scriptores (svazek III, pt. L, 400ff) a ani Thierricus Vallicoloris, který během svého života v latinských verších podrobně popisuje všechny události papežova pobytu v Orvietu.[6]

Levou polovinu velké fresky s názvem Mše v Bolseně umístěnou v místnosti Apoštolského paláce namaloval renesanční malíř Raffael Santi.