Pisánská republika

Pisánská republika (italsky Repubblica di Pisa) byla středověká italská námořní republika a fakticky nezávislý stát s centrem v italském městě Pisa vzniklý kolem roku 1000. Ve své historii působila Pisánská republika jako stálý účastník křížových výprav proti muslimům, ve válce guelfů s ghibellini bojovali na straně ghibellinů (vystupovali tedy jako podporovatelé štaufských císařů), republika se podílela i na dalších námořních taženích ve Středomoří. V 11. století byla významným centrem středomořského obchodu a podnikání, dokud její postavení nepřevzal Janov, který Pisu drtivě porazil v námořní bitvě u Melorie roku 1284. Úplný zánik pisánské nezávislosti se klade do roku 1406. Pisánská republika bývá uváděna jako jedna ze čtyř hlavních námořních republik italských dějin a pisánský kříž je vyobrazen spolu s dalšími znaky námořních republik na vlajce Italského námořnictva.

Pisánská republika Repubblica di Pisa ←  ←  ←  11. století–1406  →  →  → vlajka znak
Motto: Urbis me dignum pisane noscite signum
geografie Rozšíření Pisánské republiky ve 12. století. Obchodní teritorium Pisánské republiky (tmavozeleně jsou vyznačeny oblasti přímo ovládané Pisou)
hlavní město:	Pisa
obyvatelstvo
národnostní složení:	Italové
jazyky:	toskánština, latina, italština
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	oligarchická republika
mateřská země:	klientský stát Milánského vévodství (1399–1406)
státní útvary a území
předcházející: Italské království (Svatá říše římská) Toskánské markrabství Cagliarský judikát následující: Florentská republika Sardinské království Panství Piombino