Pilmatueia

Fosilie tohoto sauropoda byly objeveny v sedimentech souvrství Mulichinco a formálně popsány v roce 2018 týmem paleontologů, typovým (a jediným známým) druhem je P. faundezi.[1] Rodové jméno bylo zvoleno podle lokality objevu (Pilmatué, 9 kilometrů severovýchodně od Las Lajas), druhové je poctou řediteli místního muzea Ramónu Faúndezovi, který od roku 2009 finančně podporoval vykopávky v této lokalitě.

Výzkum obratlů tohoto sauropoda potvrdil, že u nich byl přítomen rozsáhlý systém dutin a v nich umístěných vzdušných vaků, který zřejmě zlepšoval respiraci tohoto dinosaura. Je zajímavé, že u jiných dikreosauridů byly dutiny v obratlech a dalších kostech poměrně výrazně redukované.[2]

Podle odborné práce publikované roku 2022 mohli být tito sauropodní dinosauři vybaveni jakýmsi "krčním hřebenem" z natažené kůže mezi trnovými výběžky cervikálních obratlů, který sloužil nejspíš k signalizační funkci.[3]

Pilmatueia je vůbec prvním dikreosauridem, známým z období valanginu. Zároveň je také nejstarším známým dikreosauridem z křídové periody. Představuje zástupce evoluční radiace této skupiny sauropodů na přelomu jury a křídy a je významným příspěvkem k lepšímu pochopení evoluce sauropodů v poměrně málo probádaném období spodní křídy. Ze stejných sedimentů pochází také fosilie karcharodontosauridního teropoda rodu Lajasvenator, který mohl lovit například mláďata tohoto sauropoda.

Tento druh je podle autorů popisné studie sesterským taxonem k známějšímu druhu Amargasaurus cazaui, kterému se podobá i v mnoha anatomických znacích zejména na osové kostře (ve stavbě obratlů).