Diplodocoidea

Diplodocoidea byla nadčeleď sauropodních dinosaurů, kam řadíme jedny z největších terestrických živočichů všech dob (například rody Diplodocus, Apatosaurus nebo Amphicoelias). Barosaurus mohl patřit k rekordně velkým sauropodům, jak ukázal objev obřího obratle z Utahu.[1] Jméno této skupině dal známý a populární rod Diplodocus.[2]

Diplodocoidea
Obratel obřího druhu Maraapunisaurus fragillimus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
Marsh, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Většinou se jednalo o štíhle stavěné typy sauropodů s velmi dlouhým krkem a ocasem. Výjimkou je však čeleď Dicraeosauridae, u které se zřejmě jako adaptace na spásání nízké vegetace vyvinul relativně krátký krk (např. rod Brachytrachelopan). Některé rody (například Supersaurus nebo Brontosaurus) byly poměrně masivně stavěnými tvory s délkou přes 30 metrů a hmotností v řádů desítek tun.[3] "Seismosaurus" hallorum, dnes známý jako Diplodocus hallorum, dosahoval délky asi kolem 32 metrů, ačkoliv původní odhady mu kladly dokonce délku 39 až 52 metrů.[4] Druh Supersaurus vivianae mohl být podle novějších zjištění dlouhý asi 39 až 42 metrů, což by z něho patrně činilo nejdelšího dosud známého obratlovce vůbec.[5]

Charakteristické byly enormně dlouhé ocasy těchto sauropodů, tvořené 70 až 80 obratli, které mohly být dlouhé i výrazně přes 10 metrů. Podle jedné z novějších teorií mohly ocasy diplodokidních sauropodů sloužit jako pomůcka pro komunikaci a udržování kontaktu v průběhu krmení i pohybů stáda (které tak bylo kompaktnější a celkově rychlejší, resp. pohybově efektivnější).[6]

Zástupci této skupiny byli značně rozšíření, jejich fosilie známe z území Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Afriky, Evropy i Asie.[7] Zkameněliny zástupců tohoto kladu byly objeveny také v sedimentech z období střední jury na území Mexika.[8]

U fosilie diplodokida (s nejistým systematickým zařazením a stářím kolem 145 milionů let) s přezdívkou "Dolly" byla zjištěna pravděpodobná infekce respiračního aparátu v podobě kostních dutin pro někdejší vzdušné vaky, které sauropodům pomáhaly s dýcháním.[9][10]

Klasifikace

Kostry dvou diplodokoidních sauropodů - apatosaura a diplodoka.

Infrařád Sauropoda

Odkazy

Reference

  1. https://dinosaurusblog.com/2017/10/16/barosaurus-nejvetsim-znamym-dinosaurem/
  2. SOCHA, Vladimír. Představuje se Diplodocus. OSEL.cz [online]. 8. října 2019. Dostupné online. (česky)
  3. https://dinosaurusblog.com/2015/09/14/superjester-jima-jensena/
  4. SOCHA, Vladimír. Příliš dlouhý Seismosaurus. OSEL.cz [online]. 12. dubna 2021. Dostupné online. (česky)
  5. SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)
  6. Matthew G. Baron (2020). Tactile tails: a new hypothesis for the function of the elongate tails of diplodocid sauropods. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1769092
  7. Alexander O. Averianov and Nikolay G. Zverkov (2020). New diplodocoid sauropod dinosaur material from the Middle Jurassic of European Russia. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00724.2020
  8. Héctor E. Rivera-Sylva & Luis Espinosa-Arrubarrena (2020). Remains of a Diplodocid (Sauropoda: Flagellicaudata) from the Otlaltepec Formation Middle Jurassic (Bathonian-Callovian) from Puebla, Mexico. Paleontología Mexicana. 9(2): 145-150.
  9. D. Cary Woodruff, Ewan D. S. Wolff, Mathew J. Wedel, Sophie Dennison & Lawrence M. Witmer (2022). The first occurrence of an avian-style respiratory infection in a non-avian dinosaur. Scientific Reports. 12: 1954. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-05761-3
  10. https://svpow.com/2022/02/17/sauro-throat-part-3-what-does-dollys-disease-tell-us-about-sauropods/
  11. Kenneth Carpenter (2018). Maraapunisaurus fragillimus, n.g. (formerly Amphicoelias fragillimus), a basal rebbachisaurid from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Colorado Archivováno 22. 10. 2018 na Wayback Machine. Geology of the Intermountain West 5: 227-244.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.