Peugeot 406

V říjnu 1995 se stal nástupcem modelu Peugeot 405. K původnímu sedanu později přibyla i karosářská verze kombi s označením Break a roku 1997 i Coupé.

V roce 1999 přišel na řadu facelift obsahující mimo jiné čirou optiku předních světel, či přepracování zadní partie. Novinkou byla též multiplexní palubní elektrická síť.

Přednostmi Peugeotu 406 byl solidní podvozek, dobré bezpečnostní vybavení, prostornost a cena. Širokou paletu motorizace zajišťovaly benzínové jednotky o objemech 1.6, 1.8, 2.0, 2.2 a šestiválec 3.0. Naftové verze byly 1.9, 2.1 a po faceliftu pak přišly i špičkové dieselové motory HDI 2.0 a 2.2. Ve své době byl Peugeot 406 lehce nedoceněn, nebyl častým vítězem autotestů, avšak nabízel oproti německé konkurenci velice komfortní svezení a také příjemný design jak exteriéru, tak interiéru. Vyráběn byl do roku 2004 (Coupé do roku 2005), kdy jej nahradil Peugeot 407.

Vozidlo hrálo jednu z hlavních rolí ve francouzské sérii filmů Taxi od Luca Bessona.

• 
  Peugeot 406
  (1995–1999)
• 
  Peugeot 406 Break
  (1996–1999)
• 
  Peugeot 406 Break
  (1996–1999)

• 
  Peugeot 406
  (1999–2004)
• 
  Peugeot 406
  (1999–2004)
• 
  Peugeot 406 Break
  (1999–2004)
• 
  Peugeot 406 Break
  (1999–2004)
• 
  Přístrojová deska faceliftovaného modelu (zde s motorem HDi)

• Délka: 4555 (sedan), 4736 mm (Break), 4615 mm (Coupé)
• Šířka: 1764 (sedan a Break), 1780 mm (Coupé)
• Výška: 1396 (sedan), 1450 mm (Break), 1354 (Coupé)
• Rozvor: 2700 mm (pro všechny verze)

V roce 1997 prošla čtyřistašestka ve verzi sedan nárazovými testy Euro NCAP. Za ochranu posádky při čelním nárazu obdržela 5 bodů (31,0%) a při bočním nárazu 10 bodů (56,0%). S celkovým výsledkem 15 bodů tak obdržela 2 z 5 hvězdiček. V testu ohleduplnosti vůči chodcům byl vůz ohodnocen dvěma ze čtyř možných hvězdiček.

O čtyři roky, v roce 2001, prošel sedan nárazovými testy znovu. Za ochranu posádky při čelním nárazu obdržel tentokrát 8 bodů (50,0%) a při bočním nárazu opět 10 bodů (56,0%), což ve výsledku znamenalo zisk 18 bodů a tří z pěti hvězdiček, v testu ohleduplnosti vůči chodcům pak 14 bodů (39,0%), tedy 2 ze 4 hvězdiček.

Zpočátku výroby se vůz nabízel s litinovými zážehovými šestnáctiventilovými řadovými čtyřválci řady XU, a sice 1,8i 16V s výkonem 81 kW a 2,0i 16V 97 kW. Nabídku naftových jednotek pak obstarávaly tzv. „komůrkové“ motory s nepřímým vstřikováním nafty. Základ tvořila jednotka 1,9 SD 55 kW s nízkotlakým přeplňováním bez mezichadiče plnicího vzduchu, ty výkonnější pak 1,9 TD 66 a 68 kW a dvanáctiventilový 2,1 TD, který nabízel 80 kW. O rok později přibyl do nabídky pro sedan nový základní benzínový agregát o objemu 1,6 litru s výkonem 65 kW. S příchodem combi v roce 1997 se rozrostla i paleta nabízených pohonných jednotek o přeplňovaný motor 2,0i Turbo 108 kW s nízkotlakým turbodmychadlem a vrcholný třílitrový vidlicový šestiválec řady ES s výkonem 140 kW. V tomto roce byla ještě modernizována původní osmnáctistovka, které byl snížen počet ventilů z 16 na 8. Dostala přímé vstřikování paliva a výkon 66 kW. Ještě téhož roku se do výroby dostalo dvoudveřové Coupé, pod jehož kapotou se nacházel již zmíněný atmosférický dvoulitr a samozřejmě o litr objemnější šestiválec. V roce 1998 se do nabídky dostal zcela nový dieselový motor HDi (High pressure Direct Injection) se systémem vstřikování paliva Common rail, konkrétně 2,0 HDi 80 kW.

Přehled motorů (1995–1999)

Po faceliftu modelu se nabídka agregátů rozšířila o nové hliníkové motory řady EW, které byly o několik desítek kg lehčí než motory řady XU. Jednalo se o 1,8i 16V 85 kW a 2,0i 16V 99 kW, který však byl zanedlouho z důvodu zavedení emisní normy Euro 3 nahrazen verzí se dvěma lambda sondami a o 1 kilowatt vyšším výkonem. Z nabídky se také s příchodem normy Euro 3 definitivně vytratily motory řady XU. Naopak přibyl ještě nový motor 2,2i 16V 116 kW s variabilním časováním sacích ventilů a vyvažovacími hřídeli, které omezují vibrace motoru. Úprav se dočkal i třílitr, který dostal variabilní časování sacích ventilů, samostatnou zapalovací cívku pro každý válec a pro plnění přísnější emisní normy dva katalyzátory výfukových plynů a čtyři lambda sondy (slabší varianta má po jednom katalyzátoru i lambda sondě). Jeho výkon vzrostl o 12 kW a točivý moment o 18 Nm.

K původnímu motoru HDi přibyly ještě dva, a to 2,0 HDi 66 kW (bez mezichladiče plnicího vzduchu) a šestnáctiventilový 2,2 HDi 98 kW s turbodmychadlem s variabilní geometrií lopatek, filtrem pevných částic a vyvažovacími hřídeli. Původní dvoulitr dostal posléze též filtr pevných částic a jeho výkon klesl o jeden kilowatt. Vůz se dočkal i nového zážehového motoru s přímým vstřikem 2,0 HPi (High Pressure direct Injection) 103 kW, známého též z první generace Citroënu C5. Tato jednotka se vyznačovala především nízkými emisemi výfukových zplodin, v České republice se ale prakticky nevyskytuje.

Společnými znaky všech motorů jsou vodní chlazení a pohon rozvodů pomocí řemene.

Přehled motorů (1999–2004)

Spolehlivost tohoto modelu byla na vysoké úrovni. Mezi nejčastější závady patří koroze výfukového potrubí, přehřátí motoru či předčasné opotřebení brzd, spojky a tlumičů. Vlivem zanedbané údržby nezřídka docházelo k přetržení rozvodového řemene (hlavně u motoru 1,8i 16V 81 kW). Ostatní zážehové motory závažnějšími problémy netrpěly, občas se jen u motorů řady EW objevovaly potíže se škrticí klapkou a nepravidelným chodem. Motor 2,1 TD 12V často trápily úniky motorového oleje, agregáty HDi se zase potýkaly s vadnými vstřikovači nafty a tlumiči torzních kmitů. U vozů vyrobených těsně po faceliftu v roce 1999 byla častým zdrojem problémů multiplexní elektrická síť. Jinak ovšem tento Peugeot platí za vysoce spolehlivý.

Ve statistikách spolehlivosti podle německé TÜV se model vyskytuje v období let 2004 až 2014.

*) V roce 2004 byla kategorie stáří vozidel 1–3 roky.

Peugeot 406 Coupé
Peugeot 406 Coupé
Výrobce	Peugeot
Koncern	PSA
Roky produkce	1997–2005
Vyrobeno	107 631
Místa výroby	San Giorgio Canavese
Modernizace	2003
Karoserie	dvoudveřové kupé
Designér	Pininfarina
Koncepce pohonu	motor vpředu napříč, pohon předních kol
Technické údaje
Délka	4615 mm
Šířka	1780 mm
Výška	1354 mm
Rozvor	2700 mm
Přední převis	985 mm
Zadní převis	930 mm
Objem zavaz. prostoru	390 l
Počet míst	4
Maximální rychlost	240 km/h
Objem nádrže	70 l
Aerodynamický odpor	0,32
Motor
Motor	zážehový nebo vznětový
Objem	zážehový: 2,0–3,0 l vznětový: 2,2 l
Počet válců	zážehový: R4 nebo V6 vznětový: R4
Výkon	zážehový: 97–152 kW vznětový: 98 kW
Převodovky
Druh	manuální nebo automatická
Počet převodových stupňů	manuální: 5 automatická: 4
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1997 navrhlo italské designové studio Pininfarina krásné Coupé 406, které se ještě téhož roku dostalo do prodeje. Vyráběno bylo v továrně Pininfarina ve městě San Giorgio Canavese, ležícího poblíž Turína.

Roku 1999 prošel vůz mírným faceliftem. V jeho rámci dostal např. přední světlomety s čirou optikou. V roce 2003 se automobil dočkal výraznějšího faceliftu, který se nejvýrazněji dotkl předního nárazníku ve stylu budoucího Peugeotu 407. Uvnitř vozu byly použity novější materiály, nechyběly ani doplňky z broušeného hliníku.

Celkem bylo vyrobeno 107 631 kusů.

• 
  Peueot 406 Coupé (1997–1999)
  Šedá Thallium
• 
  Peueot 406 Coupé (1999–2003)
  Šedá Hadès
• 
  Peueot 406 Coupé (2003–2005)
  Černá Granit
• 
  Interiér vozu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Peugeot 406 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka ve francouzštině.
• Enthusiast website about the 406 Coupé with the history and specs of the various models
• Online resource about the Pininfarina Peugeot 406 Coupe
• Online resource about the facelifted Peugeot 406
• Autoweb – Peugeot 406
• Statistika spolehlivosti Peugeotu 406