Petronila Akvitánská

Po otcově smrti roku 1137[2] se Petronila dostala do opatrovnictví svého strýce Raimonda z Poitiers a téhož roku následovala sestru Eleonoru na pařížský dvůr. Podobně jako Eleonora byla Petronila proslulá svým půvabem a zamotala hlavu nejednomu muži. Osudové se stalo setkání s francouzským senešalem Rudolfem z Vermandois, který byl o dost starší, jednooký[3] a ještě v tu dobu ženatý.

Rudolf z Vermandois kvůli mladičké krásce svou ženu zapudil pro údajné blízké příbuzenství a místo ní si roku 1142 vzal Petronilu. Příbuznost s první ženou mu odsvědčili tři vysoce postavení biskupové.

Zapuzená žena byla sestrou,[5] ne neteří hraběte ze Champagne a na její stranu se postavil i Bernard z Clairvaux. Papežský legát na koncilu v Lagny prohlásil senešalovo první manželství za stále platné a nad novomanžely vyhlásil interdikt.[6] Tři křivopřísežní biskupové byli suspendováni[7] a roku 1148 v Remeši došlo ke konsistoři, které se zúčastnila i zapuzená choť s příbuzenstvem.

Eleonora z Blois však pravila, že zpět muže, jehož duše jí byla uloupena, nechce.[9] Po svědectví Raulovy strany bylo manželství rozvedeno a pak vyšlo najevo, že Rudolf vyjádření Eleonory již „zaplatil“ vrácením jejího věna,[9] což pobouřilo všechny přítomné.

Proroctví se vyplnilo, Petronila časně zemřela, syn se nakazil malomocenstvím, dcery byly výhodně provdána, ale zemřely bezdětné. Rudolf se roku 1152[10] znovu oženil a krátce po svatbě onemocněl. Lékař senešalovi zakázal milostné obcování, vášnivý muž jej však neposlechl a za tři dny zemřel.[9]