Petr Vilgus

Petr Vilgus absolvoval bakalářský a magisterský studijní program na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě (1994–2001) a doktorské studium na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (2002–2006). Jeho oborem je tvůrčí a užitá fotografie a dějiny výtvarného umění.

V roce 2002 několik měsíců pobýval v americkém Vermont Studio Center.

Ve své vědecké práci se specializuje zejména na českou fotografii v období Protektorátu Čechy a Morava[1] a na fotograficky ilustrované časopisy.[2][3] Mimo to se zabývá dalšími opomíjenými oblastmi dějin umělecké tvorby – mj. výstavnictvím v Praze před rokem 1989[4] a dějinami fotografie ve střední Evropě.[5]

Petr Vilgus byl mezi roky 2004–2011 členem redakce fotografického měsíčníku DIGIfoto, pro který psal rozhovory s českými a zahraničními fotografy, vedl poradnu Tipy odborníků (společně s Marianem Benešem) a připravoval další články.[6] Od roku 2012 je zástupcem šéfredaktora časopisu FOTO,[7] pro který zpracovává mj. rozhovory s významnými českými fotografy (Jan Šibík,[8] Tomki Němec,[9] Antonín Kratochvíl[10] ad.).

Přednáší na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity předměty Teorie fotografie, Kritika fotografie a Diplomový seminář, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vede předmět Fotografie v proměnách času.[11]

Živil se jako živnostník, jako grafický úpravce knih a jako redaktor odborných časopisů. Dlouhá léta působil v redakcích a ve vedení odnorných fotografických časopisů. Řadu let pracoval pro PR oddělení Ministerstva vnitra ČR.

Mezi roky 1985 a 2003 Vilgus aktivně fotografoval. Zaměřoval se zejména na oblast subjektivního dokumentu (např. na projektu Lidé Hlučínska). V letech 1996 a 1997 za své fotografie získal ocenění v soutěži české novinářské fotografie Czech Press Photo.[12][13]

Petr Vilgus je od roku 2004 členem Strany zelených. V roce 2006 byl zvolen do Zastupitelstva městské části Praha 8. Vilgus se angažuje mj. v otázce zástavby Rohanského ostrova, kde se zasazoval za tvrdé vyjednávání s developerem,[14] v boji za odsun tranzitní dopravy z libeňské ulice V Holešovičkách[15] nebo za záchranu Klánovického lesa.[16] Zasadil se za vznik projektu Palmovka 2030, díky kterému se tato oblast promění v mimořádně příjemné místo pro život i práci.[17][18] Rekonstrukce dolní Libně byla zahájena obnovou Zenklovy ulice a připravuje se obnova náměstí na Palmovce. Vyjednal se státem pronájem Karlínských kasáren aktivním občanům,[19][20][21] kteří je proměnili v kulturní a společenské centrum, zasazoval se o to, aby MF neprodávalo karlínskou Invalidovnu.[22][23] Ta bude zrekonstruována a bude nadále sloužit veřejnosti.[24] Vyjednal s majitelem funkcionalistického Paláce Svět zahájení rekonstrukce této památky.[25][26] Prosadil a aktivně vedl dialog s občany Prahy 8, kteří se po desetiletích konečně dostali ke slovu a radnice jejich názor začala brát vážně. Patří k hlavním podporovatelům myšlenky, že na bohnické sídliště, do Dolních Chaber a Zdib nebo do ZOO má vést tramvajová trať. Také prosazuje tramvajové propojení Prahy 8 a Prahy 6, protože tvrdí, že není normální, aby mezi dvěma stotisícovými městskými částmi byl jediným prostředkem veřejné dopravy přívoz. Prosazuje vznik nových vlakových zastávek v Karlíně a Libni. Je odpůrcem nekoncepční zástavby – mj. projektu CPI na Ládví, Kauflandu v Troji nebo nahodile umístěných staveb v Karlíně a Libni. Podporuje dialog obce, občanů a developerů o budoucnosti města.

Patřil k hlavním kritikům výstavby nové budovy radnice Prahy 8 na Palmovce.[27]

V komunálních volbách v roce 2010 byl zvolen do Zastupitelstva Prahy 8 a svůj mandát vykonával jako opoziční zastupitel.[28] V roce 2014 svůj mandát obhájil.[29] Na konci listopadu 2014 se navíc stal zástupcem starosty,[30] a to pro strategický rozvoj, Agendu 21, cyklodopravu a památkovou péči.[31]

Je zakladatelem a předsedou občanského sdružení Přerováci nadlabáci, které se orientuje na ochranu kulturních památek a životního prostředí ve Středočeském kraji, zejména v okolí obce Přerov nad Labem.[32][33]

V polovině devadesátých let hrál v amatérských filmech režiséra Romana Kašparovského a scenáristy Roberta Rytiny.