Petr Schöffer

Schöffer se narodil v hesenském Gernsheimu. Po absolvování střední školy navštěvoval v letech 1444 až 1448 Erfurtskou univerzitu. Poté studoval na pařížské Sorbonně buď právo, nebo teologii. Přitom si přivydělával jako opisovač. Kolem roku 1452 se objevuje v Mohuči, kde začal pracovat jako tovaryš vynálezce technologie mechanického knihtisku Johannese Gutenberga, jehož 42řádkovou, takzvanou Gutenbergovu bibli dokončili v roce 1455. V témže roce Schöffer svědčil ve prospěch Johanna Fusta, který Gutenberga, jemuž půjčil peníze, zažaloval, že prostředky určené na tisk bible použil k jiným účelům a že nesplácel úroky. Gutenberg spor prohrál a k umoření dluhu mu byla tiskárna i s částí knih zabavena. Nový majitel Johann Fust ustanovil v roce 1457 vedoucím provozu právě Petra Schöffera a společně založili firmu Fust a Schöffer.[3]

Schöffer se oženil s Fustovou jedinou dcerou Christinou a měl s ní čtyři syny a dceru. Synové Johann a Petr mladší se rovněž věnovali tiskařině. Johann pracoval jako tiskař v letech 1503–1531. Byl to dobrý tiskař, nikterak však nevynikal. Zato Petr mladší byl dovedný rytec a tiskař. Pracoval v Mohuči (1509–23), ve Wormsu (1512–29), ve Štrasburku (1530–39) a v Benátkách (1541–42). V roce 1526 vydal ve Wormsu první tištěný Nový zákon v angličtině.[4] Od roku 1489 až do své smrti v roce 1503 byl Peter Schöffer‎‎ v Mohuči ‎‎sekulárním soudcem.

Pšeničné pivo Schöfferhofer

Po bývalém domě Petra Schöffera zvaném Mainzer Schöfferhof (Mohučský Schöfferovský dvůr) je pojmenováno pšeničné pivo značky Schöfferhofer, jehož láhev zdobí portrét Petra Schöffera. V tomto domě sice býval pivovar, značka ‎‎Schöfferhofer‎‎ ‎‎však pocházela ze stejnojmenného pivovaru v Mohuči, známého rovněž jako ‎‎Pivovar Dreikönigshof (Tříkrálový).‎‎ ‎