Petr Hampl

Vystudoval sociologii na Filosofické fakultě UK. V roce 1998 získal titul Mgr. (diplomová práce o metodologii Karla R. Poppera), v roce 2012 získal titul PhDr. a v roce 2015 obhájil titul Ph.D., když ve své disertaci uplatnil millsovskou teorii byrokratizace na ekonomický a sociální vývoj západních společností.

V letech 2010–2014 nejprve přednášel na Vysoké škole ekonomie a managementu a poté v letech 2014–2016 působil na Filosofické fakultě UK jako výzkumný pracovník zaměřený na alternativní formy lidského kapitálu.

Od roku 1998 působil jako expert na prodej a marketing složitých technologických produktů a jako bezpečnostní konzultant. Pravidelně publikuje na své osobní stránce (články, glosy, videa) a mimo jiné také publikoval např. na Finmagu, v Parlamentních listech a v české verzi Sputniku. Byl také šéfredaktorem časopisu Data Security Management.

Podílel se na založení Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže. Posláním tohoto spolku je mimo jiné „připomínat, že jsou to bílí muži se svými partnerkami, kteří vybudovali nejlepší civilizaci v dějinách, a to svobodnou, relativně blahobytnou a bezpečnou.“[2]

Do publikací vydávaných tímto sdružením přispívají mimo jiné advokátka a ex-ministryně Daniela Kovářová, ředitel programu rodinné hodnoty Institutu Václava Klause Ladislav Jakl či antropolog Mnislav Zelený. Toto sdružení pořádá také veřejné akce, na kterých mimo výše zmíněných vystoupili jako přednášející například spisovatelka Lenka Procházková, poslanec Jaroslav Foldyna či předseda strany DSSS Tomáš Vandas.[3][4] Jedno z těchto setkání se stalo následně terčem obvinění, že podpora z krajského rozpočtu pro pořádání této akce byla získána neoprávněně.[5]

V roce 2017 inicioval založení České společnosti pro civilizační studia, kde působí jako tajemník. Tato společnost, v níž působí mimo jiné spisovatel Benjamin Kuras, sociolog Jan Keller a novinář Petr Žantovský, pěstuje a rozvíjí myšlenky amerického politologa Samuela Huntingtona. Předmětem jeho studia je, jak „fungují“ civilizace, co se děje na jejich hranicích, jak vznikají fundamentalismy, jak může soužít více civilizací na stejném území, jak to ovlivňuje vnitřní dynamiku vzestupů a pádů každé z nich a vše, co s tím souvisí.^[zdroj?]

V lednu 2020 časopis Učitelské noviny publikoval několikastránkový rozhovor s Petrem Hamplem, který vyvolal kontroverzi týkající se toho, zda v periodiku určeném pedagogům mají zaznívat nepodložené názory prezentované jako fakta.[6]

V letech 2014–2016 podnikl pokus o vstup do politiky. Byl členem Strany svobodných občanů a roku 2015 se neúspěšně ucházel o její předsednictví.[7] Byl rovněž místopředsedou Bloku proti islámu, na toto místo roku 2016 sám rezignoval, aby se mohl plně věnovat senátní kampani.[8] V senátním obvodě Beroun, kde kandidoval za volební stranu Alternativa pro Českou republiku (APAČI), se mu pak podařilo získat 7,11 % hlasů a skončil jako sedmý z osmi uchazečů.[9]

Od října 2021 je jedním z vedoucích představitelů sdružení pro obnovu národní suverenity Kudy z krize.[10]

• Osoba Petr Hampl ve Wikicitátech
• Diagnóza Petr Hampl: v Rusku je demokracie a tady vládne probruselské panstvo