Stará radnice (Brno)

Brno s věží radnice v roce 1617

Počátky Staré radnice spadají do 13. století, kdy Brno získalo městská práva. V roce 1243 je zmiňován úřad rychtáře, který ale musel mít sídlo, jež lze s určitou pravděpodobností lokalizovat do míst dnešní Staré radnice.[2] Parcela v dnešní Radnické ulici se nachází na důležitém místě, prakticky nejkratší spojnici dvou největších městských tržišť, Horního a Dolního trhu. Jednalo se o jednopatrový kamenný dům s věží. Vchod do radnice byl z ulice Radnické (tehdy Ostružnické) do dolní síně, která přiléhala z jižní strany k věži a ze které bylo přístupné i přízemí samotné věže. Horní síň, nacházející se nad dolní, byla přístupná z pavlače ve dvoře, kde se nacházelo venkovní schodiště.[2] Tato budova je poprvé zmiňována jako rychta v roce 1304, v roce 1343 byla místem, kde jednala městská rada, a definitivně jako radnice je doložena roku 1373.[3] V letech 1345–1347 byla sjednocením několika prostor v patře radnice vytvořena velká síň, roku 1348 byl do věže zavěšen zvon a v roce 1357 došlo k vydláždění dvora.[2]

V první polovině 20. let 15. století byla k radnici přistavěna budova s kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla vysvěcena roku 1424. Její zasvěcení bylo před rokem 1577 změněno na svatého Martina, v roce 1729 byla upravena (výmalba od Jana Jiřího Etgense, celkové zvětšení kaple), při josefinských reformách byla v roce 1784 zrušena, přepatrována a od roku 1785 využita jako kanceláře.[2][3]

Radnice v roce 1842

Mezi lety 1494 a 1585 byly v radnici, jakožto nejbezpečnějším místě ve městě, uloženy Moravské zemské desky a knihy půhonné a nálezové.[4] V průběhu 15. a 16. století byly pro potřeby městské správy k radnici přistavěny do hloubky parcely další budovy a hlavní budova byla nastavěna o druhé patro. Ve druhé polovině 15. století se jednalo například o věznici z režných cihel, rozšířenou dále v 17. a 18. století. Počátkem 16. století došlo k průrazu přízemí věže, čímž vznikl průjezd do radničního dvora. V letech 1510–1511 vznikl ve vchodu do průjezdu kamenný portál, jehož autorem je Antonín Pilgram. Prostřední z fiál je typicky zahnutá, což podle brněnské pověsti měla být Pilgramova odplata za to, že mu radní za portál nezaplatili plnou, předem dohodnutou částku.[5]

Portál zahrnuje pět fiál, přičemž u paty každé z nich se nachází socha. Pod prostřední pokroucenou fiálou je umístěna socha ženy, která však pochází patrně až ze 17. století. O něco níže se po její levici i pravici nachází městští radní; po jejich stranách, na úrovni ještě nižší, stojí zbrojnoši nesoucí štíty se znaky Brna.[6]

Další úpravy radnice proběhly v poslední čtvrtině 16. století, kdy v roce 1577 zvýšil Pietro Gabri věž o přibližně čtyři metry a zakončil ji vyhlídkovým ochozem.[3] V letech 1587–1588 došlo ke stavbě další budovy ve dvoře, zároveň byla zřízena renesanční arkádová pavlač v nádvoří, která nově zpřístupnila patro hlavní radniční budovy, čímž radnice získala dnešní podobu.[3] Někdy v tomto období (druhá polovina 16. a první polovina 17. století) bylo v radnici instalováno legendární kolo s drakem.[7] Během obléhání Brna v roce 1645 byla radnice poškozena, k opravám došlo ve druhé polovině 17. století. V té době proběhly i úpravy některých interiérů, které v raně barokním duchu provedl Jan Křtitel Erna (1668–1669), jenž přestavěl nově připojený dům, navazující severním směrem na radnici, na dům městského syndika.[3] Jednou z posledních větších úprav se stala stavba druhého patra věznice v roce 1709.[3]

Portál Staré radnice od Antonína Pilgrama

Po připojení 29 samostatných obcí k Brnu v roce 1850 došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel a s tím související administrativy. Proto v roce 1873 město zakoupilo Zemský dům na Rybném trhu (dnešní Dominikánské náměstí), kam z radnice přesunulo některé úřady.[8]

V rámci asanace města byla radniční věž v letech 1904–1905 zvýšena o pět metrů, vyhlídkový ochoz byl přemístěn do nové výšky a renesanční helmice byla nahrazena kopií.[3]

Vznik tzv. Velkého Brna v roce 1919 kapacitní problémy radnice jenom prohloubil. Po dlouholetých dohadech (výstavba zcela nové radnice v bloku Radnická–Panská–Mečová–Zelný trh, nová budova u hlavního nádraží a jiné návrhy) se radní nakonec dohodli, že nebudou areál staré radnice nadále přestavovat ani rozšiřovat a v roce 1935 celou městskou správu přemístili do nedaleké budovy Zemského domu na Dominikánském náměstí.[9] Zemskému domu se proto začalo říkat Nová radnice a původní sídlo vedení města je od té doby označováno jako Stará radnice.

Jelikož se poté pozornost upírala na budovu Nové radnice, budova Staré radnice začínala chátrat a teprve koncem 50. let 20. století se započalo se systematickými rekonstrukčními pracemi, které skončily až v devadesátých letech 20. století.[10] Statické potíže však měla Stará radnice i v nedávné době, částečně také kvůli ražbě kolektoru pod Radnickou ulicí.[11] Radniční věž na jedné straně postupně klesala a klesat začala i fasáda ze strany ulice. V roce 2007 radní schválili předběžný plán, podle kterého se mělo začít se statickým zajištěním a opravami, jež měly skončit v roce 2010 a měly stát 23 milionů korun.[12] Kvůli nedostatku finančních prostředků ale byla rekonstrukce odložena, stavba byla nakonec pro návštěvníky uzavřena v lednu 2012. Po dokončení rekonstrukčních prací za přibližně 20 milionů korun byla radnice znovu otevřena v prosinci 2012.[13]

Radniční budova, která se nachází v Radnické ulici mezi náměstím Svobody a Zelným trhem v katastrálním území Město Brno, je od 23. března 1964 kulturní památkou.[14] Dominantou radnice je radniční věž, která je přístupná veřejnosti a která poskytuje široký výhled na Brno. Výška věže je 62,66 m a vede na ni 173 schodů.[15] V přízemí věže se nachází průjezd, jenž vede na nádvoří radnice a v němž je umístěn brněnský drak a brněnské kolo.

Areál Staré radnice je v současnosti využíván ke kulturním a společenským účelům.[16] Má zde sídlo Brněnské kulturní centrum, které v radnici pořádá různé výstavy či koncerty. Nachází se zde také informační kancelář Turistického informačního centra. Veřejnosti přístupné jsou také některé místnosti v budově Staré radnice – Ernův sál, Freskový sál, Křišťálový sál a tzv. Klenotnice.[16] Ve věži je k vidění hodinový stroj a expozice o dějinách Staré radnice.[15]

Brněnský drak a kolo v průjezdu Staré radnice

Pokroucená fiála na portálu Staré radnice

Zazděný radní v Mečové ulici

K brněnské Staré radnici se váže několik pověstí. Zřejmě nejznámějšími jsou pověst o brněnském drakovi a o brněnském kolu, přičemž oba tyto předměty jsou dosud vystaveny v průjezdu v přízemí věže. Další legendy, které mají souvislost se Starou radnicí, vyprávějí o pokroucené fiále na radničním gotickém portálu a o zazděném mužíčkovi v Mečové ulici.