Peisistratos
Peisistratos (řecky Πεισίστρατος, latinsky Peisistratus) byl athénský samovládce (tzv. tyran), který zde vládl mezi lety 546 př. n. l. až 527 př. n. l.. Přes svůj šlechtický původ se mu povedlo získat podporu chudého athénského lidu proti svým odpůrcům z řad bohatých lidí a šlechty a zmocnit se vlády. Athénské úřady obsadil svými přívrženci a uvalil daně na ty, kteří vlastnili pozemky. Tím se mu také povedlo alespoň částečně vyřešit společenské rozpory.
Peisistratos | |
---|---|
Narození | 600 př. n. l. Athény |
Úmrtí | 527 př. n. l. (ve věku 72–73 let) nebo 526 př. n. l. (ve věku 73–74 let) Athény |
Povolání | politik |
Ocenění | vítěz Olympijských her v závodě vozatajů (532 př. n. l.) |
Choť | Coesyra Hippias' and Hipparchus' mother |
Děti | Hippias Hipparchos z Atén Hegesistratus of Sigeum |
Rodiče | Hippocrates |
Rod | Pisistratides |
Příbuzní | Solón (second cousin) Archedice (vnučka) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Období jeho vlády bylo rozkvětem města po stránce politické, hospodářské i kulturní. Byla rozšířena jejich politická převaha v celém Řecku. Díky bohatství ze stříbrných dolů v Attice dal rozšířit stavby na akropoli, dal razit vlastní mince se sovou a bohyní Athénou. Rozvíjel se obchod, a to především export attické keramiky, vína a oleje do celého Středomoří.
Dle římského řečníka Cicerona nechal jako první písemně zaznamenat Homérovo dílo, které do té doby existovalo jen v ústním podání.[1] Kromě toho podporoval také rozvoj literatury, divadla a umění.
Po Peisistratově smrti se ujali vlády jeho synové Hipparchos a Hippiás.
Reference
- Marcus Tullius Cicero, Orator 3.137.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Peisistratos na Wikimedia Commons