Pavel Jajtner

Jeho rodina byla pronásledována komunistickým režimem a on se tak v roce 1965 se musel nejprve vyučit elektromontérem. V roce 1967 získal maturitu na SVVŠ v Žďáru nad Sázavou. V roce 1972 absolvoval Elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně, kde pak ještě 1977 dokončil postgraduální studium v oboru teorie programování. Pracoval pak v 70. letech v podniku Tesla Pardubice jako konstruktér a zkušební technik. V letech 1976–1989 byl zaměstnán v podniku ŽĎAS (Žďárské strojírny a slévárny ve Žďáru nad Sázavou) jako referent odbytu, později coby revizní technik.[2]

Do Československé strany lidové vstoupil roku 1987. Po sametové revoluci se začal politicky angažovat. Patřil mezi zakládající členy Občanského fóra v Přibyslavi. V letech 1989–1990 byl prvním porevolučním předsedou odborové organizace v podniku ŽĎAS. V roce 1990 se stal prvním svobodně zvoleným starostou Přibyslavi a v letech 1990–1992 působil jako přednosta Okresního úřadu v Havlíčkově Brodu.[2] Ve volbách roku 1992 byl zvolen za KDU-ČSL do české části Sněmovny národů (volební obvod Východočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][3][4] Zastával post místopředsedy Federálního shromáždění.[2]

Po zániku ČSFR vstoupil do diplomatických služeb. V letech 1993–1998 byl prvním velvyslancem České republiky v Rakousku a od roku 1999 do února 2002 velvyslancem v Maroku. V roce 2003 se stal českým velvyslancem u Svatého stolce, při Suverénním řádu maltézských rytířů a v Republice San Marino. Na tomto postu setrval do roku 2008. Ve volbách v červnu 2004 neúspěšně kandidoval za lidovce do Evropského parlamentu.[2]

Mluví německy, francouzsky, anglicky, rusky a italsky, zvládá základy arabštiny.[2] V roce 2010 se uvádí jako předseda Evropské federace katolického vzdělávání dospělých.[5]

• Zajisté, Excelence!, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7192-986-4