Pavel Blažek

Do ODS vstoupil v roce 1998 a v témže roce byl zvolen do zastupitelstva městské části Brno-střed, kde se po čtyřech letech stal i radním. V letech 2002 až 2014 byl brněnským zastupitelem, byl předsedou brněnského oblastního sdružení ODS a 20. června 2010 též na čtyři roky zvolen místopředsedou ODS.

Krátce před 20. kongresem ODS, konaným 21.–22. listopadu 2009, se jeho jméno objevilo na novináři sestaveném seznamu krajských kmotrů – mocných zákulisních hráčů, s nimiž se rozhodl bojovat tehdejší stranický předseda Mirek Topolánek. Blažek své zařazení na tento seznam označil za nesmysl.[3]

Několik týdnů po zvolení místopředsedou ODS vyšlo najevo, že manželka Pavla Blažka dostávala od roku 2002, kdy začal Blažek působit jako radní Městské části Brno-střed, od úřadu této městské části zakázky na exekuce.[4] Během let 2002–2009 získala přibližně 90 % zakázek v oblasti exekucí, za které inkasovala 1,9 milionu korun. Pavel Blažek konflikt zájmů na dotaz HN vyloučil a řekl, že ani mravně nešlo o konflikt zájmů.[4]

Po komunálních volbách 2010 přistoupila v listopadu brněnská ODS na návrh ČSSD o vytvoření velké koalice.[5] Přestože ODS získala ve volbách jen 22 % hlasů, oproti 30,4 % hlasů pro ČSSD, získala většinu v Radě města Brna, sociálním demokratům připadl post primátora. Tahounem podpory velké koalice uvnitř ODS byl právě její brněnský předseda Pavel Blažek. Přitom občanská demokracie mohla jít do koalice s TOP 09 a KDU-ČSL a obsadit v Brně post primátora, místo toho se i na nátlak Blažka rozhodla spojením se socialisty nechat v čele Brna pokračovat Romana Onderku z ČSSD.[6]

V listopadu 2010 Petr Nečas odvolal Blažka z dozorčí rady Lesů ČR s tím, že „v dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra.“[7] Blažek zprávu o svém odvolání odmítnul a tvrdil, že sám rezignoval. O tom, že mu premiér nedůvěřuje, se dozvěděl z médií a tuto skutečnost označil za příznačnou pro kvalitu Nečasovy komunikace s členy ODS. Média spekulovala, že za odvoláním stojí Nečasův odpor k velké koalici v Brně.[8]

S ohledem na svoje kontroverzní působení si v Brně vysloužil přezdívku „don Pablo“, kterou začala používat i média.[10]

Po kritizovaném[11][12] nezvykle rychlém odvolání ministra Pospíšila, které bylo zdůvodněno „manažerským pochybením“, byl jako jeho nástupce premiérem Nečasem vybrán právě Pavel Blažek.[2] Prezident republiky jej členem Nečasovy vlády jmenoval 3. července 2012 v 10 hodin.

31. července 2012 publicista Jan Urban a obecně prospěšná organizace Kverulant.org zveřejnili prohlášení, ve kterém obvinili Pavla Blažka ze spáchání trestného činu podle § 209 trestního zákoníku – podvodu. Konstatovali, že Pavel Blažek selhal jako státní zástupce v kauze Diag Human, kdy měl být ve střetu zájmů a kde měl svými rozhodnutími připravit stát o zhruba 8 miliard korun. Také obvinili Pavla Blažka ze lhaní a podvádění, z těchto důvodů žádali jeho odstoupení, a svá tvrzení dokládali dokumenty, které Blažkovo jednání mají dokazovat.[13][14]

V dubnu 2013 podepsal vydání Alexeje Torubarova[15] do Ruska[16], přestože nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Z tohoto důvodu podal Stanislav Torubarov, syn vydaného, na Pavla Blažka trestní oznámení.[17] Podle nálezu Ústavního soudu z června 2014 bylo Blažkovo rozhodnutí protiprávní.[18]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za ODS v Jihomoravském kraji. Získal 3 702 preferenčních hlasů.[19]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 4. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Jihomoravském kraji. Získal 9 903 preferenčních hlasů a stal se poslancem.[20]

V listopadu 2021 se stal kandidátem ODS na post ministra spravedlnosti ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).[21] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.[22] Po příchodu na Ministerstvo spravedlnosti provedl systemizaci míst a dva dostupné posty politických náměstků obsadil svými lidmi (Antonínem Stanislavem a Radomírem Daňhelem (oba ODS)), ačkoliv jeden z nich měl připadnout zástupci STANu Karlu Dvořákovi.[23]

Dne 10. srpna 2020 v 8:00 začala Policie ČR a NCOZ vyšetřovat brněnské politiky ODS kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. Mezi vyšetřovanými jsou mimo jiné i Pavel Blažek, jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel, primátorka Brna Markéta Vaňková i její náměstek Robert Kerndl. Policie akci ukončila následujícího dne ve 3:45 ráno. Kvůli razii byly v pondělí zcela uzavřeny čtyři odbory – investiční, ekonomický, bytový, správa nemovitostí a také archiv.[24][25]