Partenogeneze

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[2] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[3] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[4] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.[5][6] Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.[7]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[8] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[9]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága[10], cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

• thelytokie – z neoplozeného vajíčka se vyvíjí jen samice (př. had slepák květinový, rak mramorovaný[11])
• arrhenotokie – protiklad thelytokie, vyvíjejí se jen samci (př. včelí trubec)

• gynogeneze – samčí pohlavní buňky jsou sice přítomny, ale nesplynou, jen spouštějí vývin neoplozeného vajíčka (př. brouk vrtavec)
• hybridogeneze – jev přítomný v rozmnožování u skokana zeleného