Park Ztracenka

Místo bezprostředně navazuje na areál Karlov, od kterého je oddělen zdí. Poměrně strmá, severně orientovaná stráň byla v minulosti snad kolem roku 1791 upravena a využívána jako zahrada, částečně jako vinice. Na plánech Prahy z roku 1816 je již zakreslena.[1]

V období socialismu fungovala Ztracenka jako dětské hřiště, ale místo později nebylo udržované a stal se z něj zarostlý svah s několika prošlapanými cestičkami, často vyhledávaný lidmi bez domova.[2]

V letech 2006–2010 proběhla celková rekonstrukce zahrady a její zpřístupnění veřejnosti. Úpravy v hodnotě asi 25 milionů korun byly realizovány pod vedením architekta Michala Gavlase.[3] Většina starých dřevin byla vykácena a bylo vysazeno přes 70 nových stromů. Pomocí zídek z červených lícových cihel vznikly terasy připomínající například palácové zahrady pod Pražským hradem. Zahradu dotvářejí sadové úpravy, pěší mlatové cesty a místa pro posezení umožňující zajímavé výhledy na Vyšehrad s bazilikou sv. Petra a Pavla, na dolní část Nového Města okolo Vltavy i na kostel sv. Apolináře.[4][5]

Celý areál Ztracenky je oplocený a na noc se uzavírá. Je průchozí se třemi vchody, umožňuje pěší propojení od Nuselského údolí z Folimanky k budovám Matematicko-fyzikální fakulty UK a k parku na Karlově, není ale bezbariérový. Jeden vstup v severovýchodním cípu zahrady se nachází u křížení ulic Ke Karlovu a Boženy Němcové, další vchod je z podesty v horní části schodiště v ulici Horská, třetí vstup je v jihozápadní části zahrady opět z podesty v dolní části schodiště v Horské.[6]

V hlavní ose zahrady je několik teras s vyhlídkami. Na jedné z nich je Pomník obětem dvou totalitních režimů, tvořený třemi kusy kamene. Jeho autory jsou architekt Ondřej Tuček a sochař Ladislav Sorokáč.[7] Dalším terasám měly původně dominovat sochy archandělů Gabriela a Rafaela, to ale nakonec nebylo realizováno.[8]