Mlatová cesta
Mlatová cesta je označení pro zpevněné cesty a pěšiny vytvořené dvěma nebo třemi vrstvami kameniva a hlinitopísčité půdy. Jejich povrch má přírodní vzhled, chodí se po něm pohodlně a dobře propouští vodu, takže se deštěm povrch cesty příliš nerozbahňuje. V Evropě se takové cesty budují již od středověku, původně především v zámeckých zahradách a parcích. V současné době se používají i v menších soukromých zahradách.[1]
Mlatové povrchy mají svůj název odvozen od mlatů, na kterých se cepy mlátilo obilí. Mechanicky zhutněný povrch hlinitých podlah stodol umožňoval snadný sběr zrn. Později se začaly budovat mlatové pěší cesty a pak i cesty pro povozy.[2]
Způsob realizace
Mlatové cesty sestávají zpravidla ze dvou nebo tří vrstev kameniva (přírodního nebo umělého) a hlinitopísčité půdy. Nepoužívá se žádné pojivo, přidat se mohou navíc pouze materiály zvyšující vlhkost, čímž se zároveň snižuje prašnost mlatových cest. Jednotlivé vrstvy se realizují postupně, každá musí být mechanicky zhutněna. Toto zhutnění zajišťuje, že je cesta soudržná, kompaktní a dostatečně únosná.
Mlatovou cestu je ve svažitějším terénu možné doplnit odvodňovací svážnicí, která zabrání nadměrnému odnášení materiálu vlivem eroze a zvýší tak životnost cesty. Po stranách může být cesta opatřena vhodnou obrubou, např. ocelovou pásovinou, dřevěnými trámy (nejlépe bukovými nebo dubovými), případně betonovými obrubníky.[2]
Galerie
- Cesta u oranžerie, zahrada břevnovského kláštera
- Zámecká zahrada, Český Krumlov
- Zámecká zahrada, Český Krumlov
- Zahrada paláce Het Loo, Apeldoorn
- Zahrada paláce Het Loo
Odkazy
Reference
- Polopatě. Česká televize [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (česky)
- Co jsou mlatové pěšiny a cesty, z jakého materiálu se realizují a jak. ČESKÉSTAVBY.cz [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- ZLATUŠKA, Karel, et al. Cesty s nestmeleným povrchem v památkách zahradního umění. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2015. 66 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-033-7.