Paolo Antonio Primavesi
Paolo Antonio Primavesi (1760–1834), byl rakouský podnikatel, obchodník s textilem a bankéř italského původu, který od přelomu 18. a 19. století žil a podnikal v Olomouci. Byl spoluzakladatelem úspěšného podnikatelského rodu Primavesi, který po několik generací usadil v Olomouci a významně formoval hospodářskou historii Moravy.
Paolo Antonio Primavesi | |
---|---|
Narození | 1760 Habsburská monarchie |
Úmrtí | 1834 (ve věku 73 nebo 74 let) Rakouské císařství |
Povolání | podnikatel |
Choť | Marie Catarine Primavesi (roz. Parlasca) |
Příbuzní | Paul Franz Primavesi, Robert Primavesi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Mládí
Narodil se roku 1760 do rodiny datující svůj původ až do 9. století. Rodinu založil a podnikatelsky působil ve městě Nesso u jezera Como nedaleko Milána v Lombardii na severu Itálie. Lombardie byla tou dobou součástí Habsburské monarchie. Z Nessa pocházela též jeho manželka Maria Catarine, roku 1791 se zde narodil jejich syn Karl.
Olomouc
Na přelomu století se Primavesi spoli s dalšími krajanskými rodinami přestěhoval za podnikáním do vnitrozemí říše, přesun rodiny vyvolala především nestabilita regionu intervence francouzské armády Napoleona Bonaparta do Lombardie a obsazení Milána v roce 1800. Usadili se v Olomouci, kde roku 1803 zakoupil Primavesi měšťanský dům U stříbrné koule[1] na Dolním náměstí. Zde začal provozovat roku 1804 obchod s látkami a hedvábím, posléze přikoupil další domy na náměstí a v jednom z nich zřídil bankovní ústav. Ve stáří pak předal rodinný podnik svým synům Karlovi a Giuseppemu.
Blok domů s obchody italských obchodníků se dle nich začal nazývat Bohaté krámy.
Úmrtí
Paolo Antonio Primavesi zemřel roku 1834, pravděpodobně v Olomouci.
Rodinný život
Paolo Antonio Primavesi byl ženat s Marií Catarine Primavesi (rozenou Parlasca), narodilo se jim několik dětí, včetně synů Karla a Giuseppeho, dědiců firmy. Syn Anton Thomas se stal lékařem. Jeho vnukem byl Paul Franz Primavesi a pravnukem Robert Primavesi[2], poslanci Říšské rady. Rodina následně rozšířila své aktivity o provoz sladoven, lihovarů či cukrovarů.
Odkazy
Reference
- Italská stopa na Hané [online]. e15.cz [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. (česky)
- Mährisches Tagblatt, 31. 10. 1895, s. 5.