Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF

Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF. Dne 24. srpna 2015 v parčíku u haly starého ruzyňského letiště v Praze (Letiště Václava Havla - terminál 3) byl slavnostně odhalen památník věnovaný 70. výročí návratu československých letců z druhé světové války. Památník má připomínat událost, kdy se (po více než třech měsících od skončení války) dne 13. srpna 1945 [1]) do osvobozené vlasti vrátili z Velké Británie čeští a slovenští letci ze čtyř československých perutí RAF. [2] (310., 312., 313. stíhací a 311. bombardovací [1])

památník 70. výročí návratu československých perutí RAF
Základní údaje
Rok vzniku2015
Datum odhalení24. srpna 2015
Umístění
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′54,38″ s. š., 14°17′18,25″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autor památníku

Autorem památníku je Ing. arch. Martin Zajíček [p 1] ze Slaného. [3] O zbudování památníku se zasloužilo sdružení Společnost patriotů Slaného. [1] Vznik památníku finančně podpořily zejména soukromé firmy, 25 tisíci korunami přispěla i městská část Praha 6. [2]

Popis památníku

Základem památníku je železobetonová konstrukce (vysoká asi 2.5 metru) [2] sestavená ze čtveřice svislých pylonů spojených společným vodorovným "zastřešením". Celek vytváří dojem dvou v těsném zákrytu umístěných "bran" nebo "dveří" (se společnou "střechou"). Korpus památníku je celý obložen leštěnou žulou a to navíc tak, že hrany pylonů a "střechy" viditelných z lícové strany památníku jsou mírně dovnitř zkosené. Obrys památník má symbolizovat vítězný oblouk anebo otevřené dveře "zpět do vlasti" [1] V horní třetině svislých hran na lícové straně jsou vlevo i vpravo připevněny symboly (insignie) čtyř (výše uvedených) československých perutí v RAF. Uprostřed vodorovného zkoseného "přemostění" na lícové straně se nachází letecký znak (pilotní odznak) [1] Pod ním na lícové vnitřní straně "dveřního" průhledu je obdélníková deska s nápisem:

„NÁVRAT ČESKOSLOVENSKÝCH PERUTÍ RAF
                    SRPEN 1945“ — Nápis na památníku  

  • Detail insignií a leteckého odznaku umístěných na památníku
  • № 310 Fighter Squadron
  • № 311 Bombing Squadron
  • Pilotní odznak čs. perutí RAF
  • № 312 Fighter Squadron
  • № 313 Fighter Squadron

Mezi oběma za sebou v zákrytu stojícími "branami" je instalováno (téměř po celé ploše vnitřního průhledu) čiré lepené kalené sklo, kde jsou vypískováním zobrazeny siluety dvou britských stíhacích letounů Spitfire, které za války používaly RAF a letectvo spojeneckých armád. [2] [3] Předpolí památníku (prostor mezi konstrukcí památníku a okrajem přilehlého asfaltového chodníku) je pokryto kamennými deskami a vytváří prostor pro důstojné místo ke kladení věnců.

Památníky věnované československým letcům v Praze

Na území Prahy se nachází několik pomníků věnovaných československým letcům:[1][4]

  • Padlé československé letce ve druhé světové válce (1939–1945) připomíná (od května 1995) památník na náměstí Svobody v Praze–Bubenči. (GPS souřadnice: 50°6′3″ s. š., 14°23′59″ v. d.) [p 2]
  • Českoslovenští letci ve službách RAF mají (od června 2014) památník Okřídlený lev na pražském Klárově.
  • Památník 70. výročí návratu československých perutí RAF byl odhalen v srpnu 2015 v Praze–Ruzyni.

Historické souvislosti

Okolnosti příletu do vlasti

Druhá světová válka v Evropě skončila sice 8. května 1945, ale piloti odstartovali teprve 7. srpna 1945. Jejich návrat do vlasti byl ztížen a zpožděn následujícími faktory: [6]

  • Letci se nejprve museli vyvázat ze závazku vůči britskému královskému letectvu, jehož součástí byli od října 1940. [6]
  • Komunisticky smýšlející část pokvětnového establishmentu v Praze neměla zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili příliš brzy po osvobození a sklidili ovace. (Oslavy Rudé armády - osvoboditelky nesměly být příletem letců "oslabeny".) (Ještě začátkem července 1945 si na návrat československých letců nevyšetřila čas ani československá vláda, kterou tehdy vedl Zdeněk Fierlinger) [6]
  • Na vině bylo i zpoždění technického rázu. Před návratem do vlasti generál Karel Janoušek požádal o přezbrojení československého stíhacího křídla. (Válečná letadla Spitfire měla zůstat v Anglii a českoslovenští letci se měli vrátit na úplně nových strojích, které už byly majetkem Československa.) [6]
  • Letci odstartovali 7. srpna 1945 a po dvou hodinách a 25 minutách přistáli v Hildesheimu. Zde bylo doplňováno palivo (do 45 letadel), což si vyžádalo určitý čas. Mezitím se zhoršilo počasí, začalo přšet a padla mlha. Odlet do Prahy následoval za týden. Letová dráha musel vést oklikou přes Plzeň, aby letadla neletěla přes sovětskou zónu. [6]

Letci v letech následujících

Letce tehdy (13. srpna 1945) ve vlasti po přistání vítaly davy lidí. V následujících 30 měsících se stali letci významnou součástí československého letectva. [6] Zcela po právu západní důstojníci zaujali velkou část velitelských postů a stali se páteří československého letectva. [6] Na základě Košického vládního programu měla být armáda vystavěna podle sovětského vzoru. [6] Proti tomu byla část západních letců a vojáků v opozici. Po únoru 1948 přišly čistky, které postihly letce ze západu jako celek. [6] Pod taktovkou Bedřicha Reicina a orgánů obranného zpravodajství byly monitorovány podrobné zprávy o náladách mezi důstojníky letectva jak ze západu, tak i východu. [6] Na každého letce byl veden spis. Tak se stalo, že hned koncem února 1948 byli podle těchto seznamů propuštěni z armády nebo vězněni. [6] (Mnozí z letců se v Anglii oženili a jejich manželky je následovaly do Československa.) I jejich rodinní příslušníci byli perzekvováni. Skutečného uznání se letci dočkali až po roce 1989. [2] Přibližně dvě stovky pilotů se po Únoru do služeb RAF vrátily.

Statistika

Čeští a slovenští piloti tvořili v RAF jednu z nejpočetnějších skupin. Celkově v době druhé světové války působilo v britském vojenském letectvu (RAF) přibližně 2402 československých pilotů, přičemž 493 z nich v bojích zahynulo. V povědomí obyvatel Spojeného království utkvěla jejich účast v letecké bitvě o Británii.[3]

Odkazy

Poznámky
  1. firma ARCHITEKTURA & DESIGN ze Slaného
  2. Památník padlých československých letců ve druhé světové válce (náměstí Svobody v Praze - Bubenči). Památník letců bojovníků II. odboje v zahraničí je vytvořen jako prostorová plastika. Centrální skulptura je umístěna na žulovém soklu. [4] Je složená ze symbolicky zobrazených profilů zlomených křídel. Na mramorových deskách podél delších stran památníku jsou uvedena jména všech 546 československých letců, kteří zahynuli v bojích druhé světové války. [4] Autorem památníku je sochař František Bělský, člen 311. československé perutě RAF. Památník byl odhalen 12. května 1995 na místě původního sousoší "Mládí" (od sochaře Jaroslava Hladkého (* 1. července 1942 v Praze)), které bylo přemístěno do předpolí nedaleké základní školy. [5]

Reference
  1. ŠINÁGL, Jan. V pondělí 24. srpna od 11:00 hod. letci RAF dostanou památník na letišti Ruzyni [online]. 2015-08-22 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online.
  2. Letci RAF mají po 70 letech památník na letišti, většina se ho nedožila [online]. Praha: www.ceskatelevize.cz, 2015-08-24 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online.
  3. ŠŤASTNÝ, Vladimír. Válečné letce RAF připomíná nový pomník na letišti Praha Ruzyně [online]. ČTK, 2015-08-24 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online.
  4. Památník padlých československých letců v letech 1939-1945 [online]. [cit. 2015-08-27]. Dostupné online.
  5. SALEK, Martin. Pietní okruh začal u pomníku Padlým letcům [online]. 2005-05-06 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online.
  6. Vystavený Spitfire na Hradě připomíná návrat československých pilotů [online]. Praha: www.ceskatelevize.cz, 2015-08-14 [cit. 2015-08-25]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.