Dušičky

Jedna z řady českých lidových pověr byla, že v předvečer Dušiček vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků proto měli naplnit lampu na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se tak duše ochladily.[7]

Na svátky se také pekly „kosti svatých“, bochánky či rohlíky ve tvaru kostí. V jižních Čechách ještě na počátku 20. století chodili koledníci na Dušičky prosit o toto pečivo. V okolí Českého Krumlova nazývali tuto koledu „chodit po rohlíkách“.[8] Pečivem „dušičkami“ se obdarovávali chudí, pocestní a žebráci u kostela. Na území jihočeského Doudlebska se pekly tzv. všesvaté rohlíky nebo všesvaté dušičky, toto pečivo bylo větší než jinde.[7]

Podle kardinála Vlka je památka zemřelých největším svátkem vedle Vánoc, který v Česku „slaví“ jak křesťané, tak i nevěřící a to vzpomínkou, ozdobením rodinných hrobů či zapálením svíčky. Pro katolíky znázorňují živé květiny víru ve věčný život a mají demonstrovat přesvědčení, že život hrobem nekončí. Hořící svíce mají symbolizovat přítomnost zmrtvýchvstalého Krista, stejně jako o Velikonocích nebo při mši.[9]

Vzpomínka na mrtvé je součástí každého slavení eucharistie. „Vzpomínáme na naše blízké a v duchu se ptáme, jaké svědectví nám zanechali.“[10] Na hřbitovech se proto konají v hřbitovních kaplích, kostelech či u hlavního hřbitovního kříže bohoslužby slova nebo mše svaté. Na Dušičky má také kněz povoleno stejně tak jako při pohřbech a zádušních mších nosit černé roucho (na hřbitovech většinou pluviál), ve kterém prochází spolu s věřícími hřbitov a kropí hroby svěcenou vodou.

Věřící římskokatolického vyznání slaví Dušičky jako Vzpomínku na všechny věrné zemřelé, tedy ty, kteří jejichž duše ještě nedosáhly nebe, ale jsou ve fázi „očišťování“. Pro tyto duše lze od 1. do 8. listopadu získat jeden plnomocný odpustek denně (běžně lze při splnění podmínek vyprosit odpustky částečné). Podmínky jsou:

• návštěva hřbitova a modlitba za zemřelé (pro každý odpustek v jiný den)
• Svátost smíření (stačí jednou, ne nutně v tyto dny)
• Svaté přijímání (pro každý odpustek)
• modlitba na úmysl papeže (2. listopadu Otče náš a Věřím v Boha, jindy libovolná)
• nemít zalíbení v žádném hříchu

1. listopadu od poledne do půlnoci lze návštěvu hřbitova nahradit modlitbami Otče náš a Věřím v Boha v kostele.[11][12]

V souvislosti s prosbami za zesnulé během Dušiček bývá zmiňována modlitba:[13][14][15]

Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná.

V Církvi československé husitské byla pod vlivem modernismu rozšířena praxe tzv. obětinek, kdy při bohoslužbě či zvláštní pobožnosti byly sesbírány lístečky se jnény zesnulých, někdy připnuty na velý vzpomínkový věnec umístěný v čele bohoslužebného prostoru.[16]

Pro mnoho věřících i nevěřících jsou Dušičky dobou k zamyšlení nejen nad smrtí: „…věřící lidé chodí na hroby, že pokládají na hroby květiny, rozsvěcují svíci, ale vysvětlení, zamyšlení nad tím „proč“, jsem tam bohužel nenašel. A lidé smysl těchto gest a znamení často neznají. Jinak by hroby nezavalovali množstvím zbytečně drahých umělých, papírových, voskových květin. Co tím vyjadřují? Je snad naše víra jen „papírová“, umělá? .“(kardinál Miloslav Vlk)[9]

Při výzdobě hrobů a vzpomínkových míst v zemích s křesťanskou tradicí bývají v tomto období použity i umělé a sušené květiny aranžované ve formě smuteční vazby. Důvodem je chladno nebo mrazíky obvyklé v tomto období.

Zloději během Dušiček kradou věnce, kytice, svíčky, lucerny a další ozdoby hrobů a snaží se je zpeněžit.[17] Rovněž jsou častější vloupání do zaparkovaných automobilů návštěvníků hřbitova.[18][19] Návštěvníci hřbitova mohou být okradeni o příruční zavazadla či peníze. Policie ČR proto radí zejména seniorům, aby nenavštěvovali opuštěná místa v době, kdy se již na hřbitovech a v jejich okolí ostatní lidé nepohybují. Policie rovněž žádá účastníky silničního provozu, s ohledem na vyšší počet nehod v této době, aby zejména v okolí pietních míst byli opatrní a ohleduplní.[17]

podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2013[20]

• v období Dušiček uctí na hřbitově památku zesnulých více než polovina osob
• jen deset procent ale navštíví hřbitov přesně v den svátku
• více než čtvrtina osob, zejména z Prahy, si ale na své blízké zemřelé vzpomene bez návštěvy hřbitova
• téměř devadesát procent osob nosí na hrob svíčky
• více než polovina Čechů pokládá na hrob věnce
• padesát procent kombinuje nakoupené ozdoby s vlastními výrobky
• vlastnoručně vyráběná výzdoba je používána asi na deset procent hrobů
• za sváteční dekorace je třetina osob ochotna zaplatit pouze 100 až 200 Kč, ale další třetina je ochotna zaplatit 200 až 500 korun na výzdobu hrobu