Pařížská katedrální škola

Pařížská katedrální škola (francouzsky École cathédrale de Paris) označuje historickou katedrální školu při katedrále Notre-Dame v Paříži, kde se vyučovala převážně teologie, ale také právo, lékařství a svobodná umění. Ve 2. polovině 12. století se z této školy vyvinula Pařížská univerzita, která oficiální status od krále získala roku 1200 a postupně zcela nahradila úlohu paralelně stále existující katedrální školy. V současnosti se pod tímto názvem jedná o vysokou církevní školu založenou v roce 1984 pařížským arcibiskupstvím.

Pařížská katedrální škola
Collège des Bernardins, sídlo dnešní školy
Datum založení1984
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Z nařízení Karla Velikého byly při každé katedrále zřizovány školy, kde probíhala výuka budoucích kněží a později všech studentů bez rozdílu. V Paříži pak vznikla biskupská škola při katedrále Notre-Dame. Na konci 11. století zde studovali žáci původem z mnoha zemí Evropy.

Upevnění kapetovského království s centrem v Paříži znamenalo rozvoj města a rovněž i významu zdejší katedrální školy. Na počátku 12. století se stala nejvýznamnější v tehdejší Francii.

Kolem roku 1100 filozof Vilém z Champeaux přitáhl velký počet studentů výukou dialektiky. Jeho žák Pierre Abélard jej v dialektice a filozofii překonal. Petr Lombardský působil na škole od roku 1140. Teolog a kanovník u Notre-Dame Pierre le Chantre začal vyučovat po roce 1168.

Od Třetího lateránského koncilu (1179) církev zajišťovala výuku pro kněží a chudé žáky zdarma.

Škola byla součástí komplexu biskupských budov kolem katedrály na ostrově Cité. Před rokem 1126/1127 se budovy školy nacházely v klášteru na severovýchodě, na místě dnešního presbyteria, zhruba vymezeno ulicemi Rue d'Arcole, Rue du Cloître-Notre-Dame a Seinou na nábřeží Quai aux Fleurs. Soubor budov byl spojený s kapitulou, měl několik oratoří a asi 15 domů s vlastními zahradami a příslušenstvím. Po tomto roce byly výukové prostory přemístěny na druhou stranu kostela do těsné blízkosti biskupské kurie. Výuka probíhala pod dohledem kapituly a biskup a kanovníci měli zákaz pronajímat své domy studentům. Po roce 1160, kdy pařížský biskup Maurice de Sully zahájil stavbu Notre-Dame, škola definitivně opustila klášter.

Výuka světských disciplín postupně opustila katedrální školu a velký počet studentů se odvrátil od studia teologie ke svobodným uměním. Profesoři a studenti postupně odcházeli na levý břeh, aby unikli jurisdikci kancléře Notre-Dame a přenesli školu pod jurisdikci kláštera Sainte-Geneviève.

Kolem roku 1222 se kancléř katedrální školy vzdal naděje na znovuzískání svobodných umění na levém břehu a navrácení je zpět do své pravomoci. Katedrální škola si vyhradila právo udělovat tituly v oblasti teologie, práva a medicíny a souhlasila s tím, že právo na udělení magistra svobodných věd přešlo na opatství Sainte-Geneviève.

Posléze se školy zřízených na Montagne Sainte-Geneviève v Latinské čtvrti spojily se školou teologie, která zůstala při klášteře Notre-Dame a tak vznikla Pařížská univerzita. Teologická fakulta je přímým nástupcem katedrální školy Notre-Dame.

V následujícím období byla katedrální škola zcela nahrazena Pařížskou univerzitou. V roce 1384 se kapitula Notre-Dame pokusila bez úspěchu získat právo k výuce kanonického práva.

Výuka na pařížské katedrální škole byla založena na metodě výkladu a interpretace náboženských textů pomocí čtení, diskusí, předčítání a scholastických cvičení. Škola byly proslulá především ve výuce teologie.

Z významných osobností na škole působili:

Současná škola

École cathédrale de Paris je institucí pařížského arcibiskupství, kterou založil v roce 1984 kardinál Jean-Marie Lustiger jako vzdělávací diecézní centrum. Od září 2008 sídlí v Collège des Bernardins v Rue de Poissy v 5. obvodu.

Katedrální škola má statut soukromé vysoké školy a je rozdělena do následujících sekcí:

  • teologická fakulta Notre-Dame, kde se vzdělávají seminaristé, kněží i laici. Vydává diplomy uznávané Vatikánem: maturant (bachelier) teologie (pět nebo šest let studia), magister (licencié) teologie (dva roky po prvním stupni) a doktor teologie (nejméně tři roky po druhém stupni)
  • kurzy pro veřejnost umožňující zájemcům prohlubovat své znalosti na denních nebo večerních přednáškách
  • dvouletý vzdělávací kurz pro vedoucí pracovníky farností a církevních organizací

Součástí školy je rovněž Ústav rodiny (Institut de la famille) zabývající se otázkami teologie a rodiny.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku École cathédrale de Paris na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.