Prozatímní irská republikánská armáda

Prozatímní IRA vzniklá v prosinci 1969 po rozkolu ve vedení IRA. Irská strana Sinn Féin, a také řada vůdců IRA, kteří s ní byli spojení, se totiž v 60. letech stále otevřeněji stavěla na stranu socialismu a vedení IRA dokonce hledalo podporu u států východního bloku. To bylo pro irské katolíky, kteří tvořili páteř nacionalistických paramilitárních organizací nepřijatelné.[1]

Konflikt v Severním Irsku se rozhořel o rok dříve poté, co se nenásilná Římskokatolická kampaň za občanská práva setkala s brutálním násilím ze strany ulsterských loajalistů a britských bezpečnostních složek. Nepokoje vyvrcholily v srpnu 1969 a britská vláda na ně reagovala vysláním armády. IRA se zpočátku soustředila na obranné operace, ale v roce 1971 zahájila ofenzivu. Hlavním cílem IRA bylo donutit Brity k dohodě o stažení ze Severního Irska. Jedním ze zásadních momentů byla Krvavá neděle v Derry, masakr účastníků nenásilného pochodu, které znamenala úpadek mírového hnutí a příliv dobrovolníků do Provizorní IRA.

Taktikou Prozatímní IRA byl partyzánský boj proti britské armádě a Královské ulsterské policii v městských a venkovský oblastech. Organizace také spáchala několik bombových útoků v Anglii a Severním Irsku, proti tomu co považovala za politické a ekonomické cíle, které často předcházelo telefonické varování. Poslední příměří vyhlásila IRA v červenci 1997 poté co byla Sinn Féin začleněna do mírového procesu. Podporovala Velkopáteční mírovou dohodu z roku 1998 a v roce 2005 složila pod mezinárodním dohledem zbraně.